Všechny příspěvky

kan.cz » Aktualne » Hájit svobodu své vlasti a národa jest první povinností každého uvědomělého Čecha

27.Srp 2022
Hájit svobodu své vlasti a národa jest první povinností každého uvědomělého Čecha

„Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest první povinností každého uvědomělého Čecha. I vy jednou musíte takto postupovat,“ z posledního dopisu Josefa Mašína manželce a dětem.

26.8.2022 byl v den 126 výročí narození Josefa Mašína staršího otevřen v Lošanech na Kolínsku Památník tří odbojů.

Dcera hrdiny protinacistického odboje, generála Josefa Mašína, dosáhla cíle, o který usilovala téměř deset let – získat zpět rodinný majetek a vybudovat na místě důstojný památník. Ten se v Lošanech na Kolínsku otevřel v pátek.

Než Zdena Mašínová v roce 2017 získala od státu rodinnou usedlost zpět a padlo rozhodnutí o vybudování památníku, musela se mnoho let soudit.

V té době byl statek v Lošanech ruinou. Dům byl vybydlený, na neudržovaném dvoře běhaly slepice a jediné místo, které vypadalo dobře, byla hlavní brána.

Zdena Mašínová už v dřívějších vyjádřeních řekla, že celou těžkou cestu absolvovala proto, aby památník sloužil dalším generacím.

V pátek viděla poprvé hotový památník a neskrývala dojetí.

Třemi odboji je myšlen protirakouský, kterého se Josef Mašín st. zúčastnil jako legionář v československém vojsku v Rusku, protiněmecký za druhé světové války i protikomunistický po únoru 1948.

Mašínova dcera Zdena, která byla přítomna, je přesvědčena, že otevření rodinného statku má být svědectvím o československých dějinách budoucím generacím, nejen rodinnou záležitostí.

Otevření byli účastni premiér Fiala, předseda senátu Vystrčil, historik Petr Blažek, zástupci Kanu, Eugenie Číhalová a další veřejně známé osobnosti, i široká veřejnost.

Historik Petr Blažek k otevření památníku, jehož historickou expozici připravil, řekl:

„Cílem bylo vytvořit a provozovat na tomto místě veřejně přístupný Památník tří odbojů a jeho prostřednictvím uchovat památku a odkaz genmjr. Josefa Mašína a jeho rodiny, která přinesla ve 20. století velké osobní oběti v boji za vlast, svobodu a demokracii.

Měli jsme ze začátku strach, jestli budeme mít co vystavovat, protože většina větších předmětů rodiny Mašínových se nedochovala. Nakonec ale máme k dispozici i předměty, které jsou skutečně mimořádné.“

Vysazený strom moruše zdobí rodnou světnici generála Josefa Mašína.

A opět si dovolím citovat historika Blažka: „Šedému domu bez střechy vévodí moruše zasazená uprostřed. Právě moruše kdysi rostly na návsi v Lošanech, kde Josef Mašín pomohl jedné dívce, kterou trápily ostatní děti ze vsi. Sebraly jí boty a vyhodily je nahoru do koruny. Nemohla je dostat nazpátek a brečela. Malý Pepík přišel, vylezl hrdinsky na místo, kde už se ostatní báli, sundal jí je a řekl: ‚Nebreč a mazej domů.‘ Tahle historka se nám hodně líbila a líbilo se nám, že se sem moruše vrací.“

„Strom symbolizuje život, vzdor, touhu po svobodě i přežívání v těžkých podmínkách. „Tady bude symbolicky deska s posledním dopisem Josefa Mašína, který se našel po válce v ozdění cely číslo 10 na Pankráci, kde čekal na smrt,“ ukazuje historik.

Již v září 1947 byl vedle brány statku v Lošanech odhalen pomník Josefa Mašína. V březnu 1955 jej komunisté nechali odstranit. Od roku 2004 se zde vždy v září koná pietní vzpomínka na Josefa Mašína.

Pomsta komunistů na lidech, kteří se na akcích Josefa a Ctirada bezprostředně nepodíleli či dokonce ani o nich nebyli informováni, byla strašná. Stačil pouze příbuzenský vztah nebo to, že se znali z dřívějška. Když si odmyslíme odsouzení k smrti a popravu protinacistického odbojáře strýce Ctibora Nováka a dvou spolubojovníků Zbyňka Janaty a Václava Švédy, nejhorší osud potkal matku Zdenu Mašínovou starší. Tuto kultivovanou dámu, která jako první žena u nás vystudovala na ČVUT v Praze geometrii, nechali věznitelé trpět na betonové podlaze v cele. V té době již měla těžké nádorové onemocnění.

Tragedie současnosti tkví v tom, že 3. odboj bratří Mašínů, který komunisti, postkomunisti a jejich zpopulizované ovce a celá 5. RF kolona dodnes nepovažuje za odboj, ale za zločince a vrahy…

Použité zdroje: historik Petr Blažek, Seznam zprávy, Armádní noviny

 

 

 

 

Klára Glancová

místopředsedkyně KAN

členka ÚR KAN

více o autorovi

Štítky:

SDÍLET