kan.cz » Aktualne » Rozpor mezi stavem ČR a naším vnímáním stavu ČR

Proč nevěříme a mnohdy nerozumíme podstatě, vzniku, běhu a postupnému pádu do současného stavu, až po kandidaturu PP, který za minulého režimu stál na barikádě se zbraní v ruce k obraně kriminální zločinecké mafie z Ljubljanky/Kremlu a jejich SSSR proti většině slušných okupovaných občanů ČSSR a zejména proti 3. protikomunistickému odboji?

Od nepaměti člověk inklinuje k omlouvání si vlastních chybných kroků.

Ve státech východního komunisticko-sovětského bloku, s jeho jen formálně nezávislými satelity, což okupace v r.68 jen potvrdila, jsme se dnes a denně dostávali do situací, kdy se střetávala krutá realita s našimi lidskými hodnotami, a protože máme tendenci proplouvat s co nejmenšími ztrátami, nutně jsme se dostávali do vnitřního rozporu.

Po výběru jedné ze špatných voleb, se dostavuje vnitřní disharmonie, protože jednáme v rozporu s našimi hodnotami. Nepříjemný pocit studu, stressu, úzkosti i viny se snažíme různými způsoby zdůvodňovat (kognitivní disonance), a omlouvat, a za pomoci kolektivního vědomí se stáváme davem, který se vzájemně ubezpečuje o tom, že jedná správně. Média a sociální sítě nás v tom utvrzují, podporují. A to zejména Facebook a jeho bublinové efekty  algoritmy oddělených skupin, kde se v jednotlivých skupinách shlukují vždy jedinci společných názorů.

Diskuse se pak stává srdíčkovací závodní dráhou pro emoční uspokojení ega.

Ztratili jsme vrozené svobodné vnímání světa.

Ne tak ovšem Václav Havel, odstup a lehký nadhled si udržel, to je snad úděl filozofů, či lidí uvažujících a zamýšlejících se v širších aspektech vnímání světa, života. A v tom byla ta obrovská chyba, bohužel se domníval, že všichni lidé včetně komunistů a StB jsou z podstaty převážně slušní a vnímají realitu podobně jako on, tedy s malým duchovním přesahem.

Po sametu, a formálním uspořádání státu na právní demokratický, už jen stačilo tu demokracii a právo začít naplňovat. Bohužel, Havlova slova: “… nejsme jako oni … pravda a láska zvítězí … komunismus vyhnije…“, nezafungovala, a ani nemohla, (jak píšu výš).

Nejsme demokraté, nejsme ve většině lidé s nadhledem, žijeme v neustálé kognitivní disonanci, která nám pomáhá dávat smysl našemu chování, které je v rozporu s předkládanými fakty. A tak věříme v právní stát, ačkoliv fakta hovoří o opaku. Stále víc je jasné, že se politika proměnila v prázdný boj o moc. Další a další skandály dokazují, že přes ujišťování politiků o boji s korupcí je naše zem drancována a demoralizována promyšleným, dobře organizovaným rozkrádáním veřejných statků.

Právní stát jen simulujeme se stejnými základy zděděnými z totality, s těmi samými lidmi, a jejich pohrobky, přáteli či příbuznými, kteří jsou stejně řízeni kriminální mafií původem zločinců z Uljanovsku, Baku, Kremlu/Ljubljanky, která vloni oslavila už 105 let absolutní moci a vlády v bývalém Ruském impériu, v jeho guberniích a ve většině vazalských států bývalého východního bloku, jako před listopadem r.89 „budovali“ komunismus.

Kooptovali jsme si hned po sametu zhruba 100.000 těch nejhorších šmejdů a kreatur a matadorů z řad KSČ, StB a KGB do čela fabrik, družstev, orgánů, justice, legislativy, bank, státní správy, armády a BIS, aby nám to tu celé řádně, a hlavně vysoce ODBORNĚ zprivatizovali a transformovali nám ČSFR na tržní systém a už zítra jako Švýcarsko, naděje zlátne, bude líp… No tak to „všechno“ skutečně „řádně“ udělali. Formou postkomunistického oligo-mafiánského Palerma a východní bezprávní korupční rozvojovky. Vytunelovali fabriky, vypumpovali bankovní úvěry, zprivatizovali a nesplatili a za desetinu si dtto pak koupili z Konsolidační agentury a navíc ještě pak i částečně i rozprodali do zahraničí… Převážná část se podle premiéra Stráského privatizovala do rukou cca 300 prognostiky vybraných osob, okolo majetku privatizačních fondů záměrně nebyl zákonný rámec a kradlo se. Beztrestná, zametená, zproštěná a amnestovaná sekera Palerma činila odhadem cca 5500 mld. už okolo 2010 a pokračuje „pod státním stolem“ s absolutní ekonomickou vládou postkomunistických oligopolů/RF a jejich distribučních kartelů – přímo v jejich moci nebo v jejich akčním rádiu jsou všechny pilíře státu vč. přes 80 % médií.

To nám jaksi uniklo a uniká „dík“ kognitivní disonanci a kolektivní vině.

Za huronského řevu ze všech médií a od r. 2018 i z ulice obsazené státní simulovanou zmonopolizovanou aktivistickou masou:

Máme právní stát! Pohoníme jednoho zajíce a zítra RÁJ!

Navykli jsme, drobným přešlapům, i velkým kauzám bez řešení, bez pojmenování čehokoliv, nic není trestné. Dík našemu omezenému vnímání a neschopnosti odlišit lež od pravdy, naučili jsme se žít v bezhodnotovém státu bez identifikace.

Hodnotově jsme se vyprázdnili.

O tom svědčí i to, že většina vnímá Petra Pavla jako nejvhodnějšího kandidáta na post prezidenta. Jsou dokonce rádi, že je to právě on, ten samý člověk jako jsou oni, i s těmi kolaborantskými chybami a schopností si pro sebe i pro širokou veřejnost své kardinální prohřešky vysvětlit tak, aby to pro něj i pro ně bylo přijatelné (kognitivní disonance) a jim to v podstatě lahodí, protože je to pro ně určitá satisfakce vlastních selhání.

Lež považujeme většinově za součást běžného zrychleného života, a slušnost považujeme za hrdinství.

Nikdy jsme nepochopili, že účelem demokratického státu, ke kterému se hlásíme je obrana důstojnosti jednotlivce a jeho práv.

Demokratický stát tvoří jednotlivci, nikoli davy bez vlastního názoru, jen s kolektivním názorem, za který se schovají.

Těžko jsme mohli pochopit účel demokratického právního státu, když jsme ztratili individuální zodpovědnost.

Chceme patřit na západ, hlásíme se k západu, ale jen pokud jde o formální způsob života, blahobyt, konzum. Nikoli pokud jde o zodpovědnost jednotlivce, který ctí základní hodnoty, jež mu pravidla právního demokratického státu zaručují a chrání.

Štítky: