Hospodářský prostor

MOTTO: 

Podnikatelé jsou skutečnými hrdiny společnosti. Jejich úspěchy a pády nás posunují dál. 

Cílem hospodářské politiky je vytvoření ekonomicky silné a početné střední třídy, která zajistí zemi prosperitu, sociální stabilitu a budoucnost. 

I. SVOBODNÝ PROSTOR

LIDEM JE TŘEBA DÁT DOBROU STRUKTURU HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU, NECHAT JE BÝT A ONI UŽ SE O SEBE POSTARAJÍ.

ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PRO VYTVOŘENÍ SVOBODNÉHO A SPRAVEDLIVÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU.

• ETIKA PODNIKÁNÍ

Etika je silnější a odolnější než zákon. Není efektivní a správné snažit se řídit a regulovat celou šíři a pestrost podnikatelského prostředí zákony. Je třeba více podporovat a prosazovat jednání a vzájemné fungování využíváním etických pravidel. Čím více se budou lidé a firmy řídit obecnou a podnikatelskou etikou, tím méně bude třeba regulací a zákonů. Proto je třeba učinit nedílnou součástí výchovy a vzdělávání etickou výchovu, jako základ výchovy společenské a etiku prosazovat do všech oblastí podnikání.

• OSOBNÍ ODPOVĚDNOST

Každý podnikatel (majitel), ručí za svůj majetek a svoje podnikání. Nástrojem na vymáhání osobní odpovědnosti je zakotvení právní odpovědnosti a účinná žaloba.

• JEDNOUCHÉ, SPRAVEDLIVÉ, PŘEDVÍDATELNÉ, ADAPTABILNÍ A VYMAHATELNÉ PRÁVO

Dnešní právní systém je natolik komplexní, složitý, že už se v něm nikdo nevyzná. Musí platit, že hospodářské právo nesmí být hravé, při rozhodování musí platit pravidlo "zdravého rozumu". Jako účinný nástroj proti zbytným regulacím musí být právo adaptabilní a vyvážené, tvořené zdola. Tím se rozumí, že než zneužitelné regulace, je vhodnější aplikovat pravidlo "kdo mě poškodí, toho můžu žalovat". Důležitou vlastností právního systému musí být vysoká míra předvídatelnosti. Proto by právo mělo být precedenční, aby za stejný prohřešek nebyly udíleny rozdílné tresty, nebo sankce. Soudy musí konat rychle a více využívat institutu dohody o vině a trestu.

• MINIMÁLNÍ REGULACE

Systémová regulace by měla nastupovat pouze tam, kde není možné žalovat (například při ochraně životního prostředí). Regulace jsou návykové, dávají moc do rukou nejen státu (politiků a úředníků), ale i do rukou lobbyistů a oligarchů. Vytvářejí prostředí pro korupci a činnost distribučních koalic. Někteří podnikatelé na regulacích generují svoje zisky na úkor občanů. V mnoha případech dochází k rušení původně zamýšleného efektu regulace.

• POTLAČOVÁNÍ DISTRIBUČNÍCH KOALIC

Distribuční koalice (kluby vyvolených a oligarchové) se rozvíjejí jako zájmová sdružení, která posléze působí jako brzda pokroku, přístupu nových subjektů do podnikatelského prostředí a překážka konkurenceschopnosti. Využívají regulace ke svým ziskům a nové regulace aktivně prosazují. Fungují tak, že náklady jsou rozmělněny mezi spoustu jednotlivých členů společnosti, ale výnosy jsou ve velkých částkách koncentrovány v zájmové skupině a rozdělovány jedincům, nebo úzké hrstce členů koalice.

Výhody, ze kterých distribuční koalice generují svoje zisky, mají tendence se rozšiřovat. Poskytnutím výhody jednomu se roztáčí spirála lobbování. Většina těchto zájmových skupin nevytváří bohatství, ale věnuje se přerozdělování. Spory jednotlivých skupin v ekonomice vedou k nevraživosti, nenávisti a svárům. Často dosahují toho, že politici mění svoje předchozí rozhodnutí. Společnost, ve které operují zájmové a kartelové skupiny, trpí snížením ekonomické výkonnosti a snížením příjmů obyvatelstva. Do veřejného prostoru, do politického života zanášejí konflikty a celkově snižují kvalitu demokracie. Činnost distribučních koalic je typickým dobýváním renty.

Rozmělnění nákladů mezi hodně členů vede k tomu, že se lidem nevyplatí vytvářet proti distribučním koalicím účinnou obranu. Tu musí zajistit stát omezováním regulací, zabránění lobbování při tvorbě zákonů, minimalizací dotací, likvidací distribučních koalic a podmínkami pro účinnou skupinovou žalobu.

• PEVNÁ VLASTNICKÁ PRÁVA

Právo vlastnit a nedotknutelnost poctivě nabytého majetku je základním pilířem svobody a demokracie. Totéž se týká duševního vlastnictví a majitelů dat.

ZBAVENÍ LIDÍ MAJETKU JE NEODSTRANITELNOU SYSTÉMOVOU VADOU LEVICOVÝCH HNUTÍ A STRAN. TÍM TOTIŽ LIDÉ ZTRÁCEJÍ MOTIVACI, JEJICH ŽIVOT SE MĚNÍ V PŘEŽÍVÁNÍ A JE NIČENA RODOVÁ KONTINUITA.

• SVOBODA UZAVÍRÁNÍ SMLUV

Stát by měl svými zákony a regulacemi do smluvních vztahů zasahovat jen minimálně stanovením povinných částí každé smlouvy. Ostatní by mělo být pouze věcí svobodné vůle smluvních stra. Toto se týká jak obchodních a obdobných smluv, tak i pracovního práva.

• MINIMÁLNÍ BYROKRACIE

Je třeba minimalizovat byrokracii. Ta je u nás a ve většině zemí brzdou rozvoje společnosti. Byrokraté si při důležitých rozhodováních vynucují z obav o svoji budoucnost nefunkční kompromisy, často nezvládají krizové situace, jejich prioritou je zavděčit se nadřízenému a udržet si dobře placené místo s vysokou mírou jistot, případně povýšit. Stát je špatně z hlediska udržitelné budoucnosti spravován, pokud státní zaměstnanci tvoří více než 10%všeho práceschopného obyvatelstva. Byrokraté jsou aliby pro ty politiky a občany, kdo nechtějí riskovat, nechtějí nést kůži na trh.

Cestou k omezování byrokracie není kampaňovité propouštění jistých procent úředníků, ale promyšlené reformy práva a státní správy, které budou rušit zbytné agendy a činnosti a pouze skutečně potřebné záležitosti budou elektronizovány. Touto strategií bude dosaženo jednak mnohem vyšší dynamiky hospodářství, bude dosaženo velkých úspor státu na svůj vlastní provoz a ušetřené peníze mohou být použity na strategické investice veřejného sektoru.

Státní a veřejná správa musí sloužit svým občanům, nikoli naopak. Občané i podnikatelé nesmějí být služebníky, ale partnery.