MOTTO:
Cílem vzdělání je samostatně myslící občan, který je schopný kriticky myslet, vstřebávat nové podněty, které mu přináší život, rozumět světu kolem sebe i sám sobě. Jen vzdělaný člověk umí využívat své šance, přijímat výzvy, klást si otázky o smyslu své existence a jít svým životem po cestě orientované na budoucnost.
- Udržitelnost svobody
Jen kvalitně vzdělaná společnost s etickým ukotvením je schopna zajistit udržitelnosti svobody.
- Základní nástroj kvalitní výchovy:
Nástrojem ke kvalitní výchově mladého člověka je liberální vzdělání, které naučí člověka, jak myslet, nikoli co si má myslet.
Liberální vzdělání rozšiřuje člověku jeho lidský rozměr o myšlenky, historii, přírodní vědy, etiku estetiku. Liberální vzdělání zvyšuje kvalitu života, zvyšuje šance každého jedince být dobrým partnerem, přítelem, rodičem a občanem. Kvalitní liberální vzdělání zabraňuje, aby lidé upadali do mentality vazalství, či dokonce otroctví.
- Podmínka pokroku:
Pokud chce někdo hnát společnost vpřed, musí stát na pevných etických základech. Nesmí se omezovat na pozicování a komentování toho, co se děje, ale CO BY SE MĚLO DÍT!
- podmínka kritického myšlení:
Podmínkou pro zvládnutí kritického myšlení je vnitřní duchovní rozměr člověka, jeho schopnost rozumět sám sobě a disponovat hodnotovým ukotvením. Samozřejmostí musí být znalost obecných hodnot (General Honors) jako nástroj společného kulturního základu.
Absence schopnosti kriticky myslet, rozumět historickému vývoji, znát kulturní souvislosti a estetické reference jsou důvody, proč v digitálním světě vzkvétají spiklenecké teorie, ezoterické světonázory, pseudovědy a iracionální sliby spásy.
- Zákaz „automatů“:
Je nepřijatelné, a pro společnost nebezpečné, aby na jakémkoli stupni škol byli lidé vychováváni bez etického ukotvení jako „automaty“ orientované na úspěch, soustředění jen sami na sebe a na vlastní kariéru. Rovněž nepřijatelné je omezení výuky mladých lidí na profesní výcvik (trénink).
- Kreativní myšlení:
Škola nesmí umenšovat, ale prohlubovat, kreativitu mladých lidí, a naopak omezovat konformitu.
- Individuální inkluze:
V případě inkluze musí být posuzován každý případ individuálně, zda je pro postižené dítě nejlepším řešením.
- Princip stejné startovní čáry:
Nesmí platit, že více platí původ žáka, než jeho nadání. Učitelé nesmějí klást na děti různé nároky podle původu. Klíčovým úkolem státu a školy je kompenzace sociálního deficitu dítěte.
- Základní kulturní techniky:
Každá základní škola by měla být posuzována zejména podle toho, jak žáci zvládli základní kulturní techniky, kterými jsou čtení, psaní, počítání, argumentování a myšlení.
- Nutnost sebekázně
Škola musí silně působit na žáky při formování jejich sebekázně.
- Význam učitele:
Osoba učitele patří k nejúčinnějším vlivům při učení. Tomu musí odpovídat jeho morální integrita, společenská prestiž a sociální postavení.
- Osobní odpovědnost za vzdělání:
Vzdělání je něco, co člověk dělá sám se sebou. Cílem musí být víra v sama sebe, nikoli napodobování druhých.
- Škola budoucnosti:
Kvalita školy budoucnosti by měla být posuzována podle toho, kolik dovolí svým studentům svobody, kolik rizika, kolik zvídavosti, estetické zkušenosti, kolik neužitečného a kolik studentů ze školy předčasně odejde.
