zpravodaj KAN č. 62

informační bulletin Klubu angažovaných nestraníků prosinec 2000

e-mail: kan@ms.pragonet.cz, webové stránky: http://www.kan.cz

finanční příspěvky složenkou (typu A) na konto

vedené u IPB, a.s., Praha 6,

číslo účtu: 71378/5100, název účtu adresáta:

Klub angažovaných nestraníků, konstatní symbol: 0558

textové příspěvky v T602 (.602) nebo Word (.doc) zasílejte na e-mail: pavelh@imip.monet.cz

NEPRODEJNÉ

O B S A H

Co ukázaly krajské volby (P. Holba s využitím dat z www.volby.cz)

K výročnímu setkání členů KAN ze dne 25.11.00 (D. Nosreti, Ostrava)

Olomoucký kraj má šanci (P. Los, MK KAN Olomouc)

Zdravice KAN na celostátním setkání členů KPV (Přerov 31.10.2000)

KAN se stane členem Evropského hnutí! (předmluva P. Holba, data z www.europeanmovement.cz)

Nové stanovy Evropského hnutí v ČR

Protestní petice za odvolání Jána Murčeka z Policejní školy (celorepublikové setkání politických vězňů)

Přerov-město Blahoslava, Komenského a Sokolů (R. Pavlíček, MK Přerov)

Hnutí Nestraníci pro Moravu (program rozumu a svědomí, 01.03.2000)

Výzva k účasti na demonstraci - Svobodné volby pro všechny! (pořádá Pravý Blok, Necenzurované noviny a KAN)


Co ukázaly krajské volby

Pavel Holba, listopad 2000, s využitím dat z www.volby.cz

První volby do krajských zastupitelstev se týkaly 7,183 milionů občanů (bez Prahy), avšak zúčastnilo se jich jen 2,4 milionu voličů. O 675 křesel v 13 krajských zastupitelstvech soupeřilo 7000 kandidátů navržených 41 politickými seskupeními. Do všech 13 krajů podaly své kandidátky parlamentní subjekty, které volbami získaly rozhodující počet mandátů: ČSSD (111 mandátů - 344 441 hlasů), Čtyřkoalice (171 m. - 537 012 h.), KSČM (161 - 496 688) a ODS (185 - 559 309), celkem tedy 638 mandátů z 675 možných. Pouhých 37 mandátů (5,48%) bylo rozděleno mezi neparlamentní politické subjekty. Jedinou neparlamentní stranou, která podala kandidátky ve všech krajích byli "Republikáni Miroslava Sládka", kteří však nezískali jediný mandát (celkem 33 596 hlasů). Z neparlamentních politických subjektů bylo nejúspěšnější Sdružení Nezávislých Kandidátů (53 080 hlasů), které kandidovalo jen ve 3 krajích, avšak každá jeho kandidátka byla úspěšná, takže získalo v Budějovickém kraji 6 mandátů, v Jihlavském 6 mandátů a v Ostravském 4 mandáty.

Nejaktivnějším a nejsilnějším z neparlamentních politických subjektů se ukázalo Hnutí Nezávislí (NEZ - 63 085 hlasů), které kandidovalo samostatně v 6 krajích a získalo 13 mandátů (5 v Plzeňském, 3 v Libereckém a 5 v Olomouckém kraji), a vedle toho kandidovalo v koalici s ČSNS v dalších 6 krajích (vždy neúspěšně - 32 517 hlasů). Samotná ČSNS kandidovala neúspěšně ve 4 krajích (7103 hlasů). Ve třech krajích postavila své neúspěšné kandidátky také ČSS (Československá strana socialistická - 945 hlasů).

Úspěch však zaznamenala nová Strana pro otevřenou společnost (SOS - 19 790 hlasů), která kandidovala ve 2 krajích: v Plzeňském kraji neuspěla, avšak v kraji Libereckém získala 5 mandátů. Tato strana (SOS) v koalici s Volbou pro město (7251 hlasů v Hradeckém kraji) však také neuspěla.

Z politických subjektů kandidujících v jediném regionu (kraji) byly úspěšné "Zlínské Hnutí Nezávislých" (6 mandátů za 19 685 hlasů ve Zlínském kraji), "Nestraníci pro Moravu" (5 mandátů v Brněnském kraji za 21 005 hlasů) a "Sdružení pro Pardubický kraj" (2 mandáty v Pardubickém kraji za 7948 hlasů). Neúspěšné však zůstaly regionální subjekty "Náš kraj 21" s 4324 hlasy a "Prosperita Vysočiny" s 2694 hlasy (obě Jihlavský kraj), "Liberecká Unie sportu a zdraví" s 4356 hlasy, "Strana svobodných severu" s 1832 hlasy a "Demokratická regionální strana" s 4685 hlasy (všechny tři Liberecký kraj), Moravskoslezská koalice s 5659 hlasy a Coexistencia s 7238 hlasy (obě Ostravský kraj), či Šance pro Olomoucký kraj s 2115 hlasy (Olomoucký kraj). V jediném kraji neúspěšně kandidovaly také subjekty, které deklarují celostátní působnost jako Celostátní aktiv občanů s 412 hlasy (jen v kraji Středočeském), Strana konzervativní smlouvy s 969 hlasy (jen v kraji Brněnském), Akce za zrušení senátu s 6092 hlasy (v kraji Plzeňském) a Strana demokratického socialismu s 950 hlasy (v Jihlavském kraji).

Ze 41 kandidujících politických subjektů zaznamenalo tedy volební úspěch jen 10 subjektů. Mezi zbývajícími 31 neúspěšnými subjekty jsou vedle již zmíněných stran, hnutí a koalic, také koalice Pravý Blok - KAN (s 8006 hlasy), která postavila kandidátky (PB kandidoval 305 a KAN 39 kandidátů) v 10 krajích - bez Pardubického, Jihlavského a Olomouckého kraje (KAN však kandidoval v Olomouckém kraji spolu se Stranou konzervativní smlouvy a Volbou pro město na kandidátce volebního sdružení ŠOK - "Šance pro Olomoucký kraj") -, Strana za životní jistoty s 34 932 hlasy (kandidovala v 9 krajích), Strana venkova s 23 215 hlasy (v 8 krajích), Vlastenecká republikánská strana s 2483 hlasy (v 7 krajích), Humanistická aliance s 3156 hlasy (v 5 krajích). Strana zelených (dostala 20 321 hlasů) postavila samostatné kandidátky ve 4 krajích, a další 2 kandidátky v koalicích (s Unií pro Evropu v Plzeňském kraji a se Stranou pro životní jistoty v Ústeckém kraji). Národní demokratická strana pana Valenty postavila kandidátky ve 4 krajích (897 hlasů) a Moravská koalice ve 3 krajích (14 256 hlasů). Ve 2 krajích neúspěšně kandidovaly: Koalice neparlamentních stran s 5332 hlasy (Zlín, Ostrava), České sociálně demokratické hnutí s 840 hlasy (Ústí, Brno), Strana občanského porozumění s 1378 hlasy (Ústí, Liberec) a Republikánská Unie s 208 hlasy (Plzeň, Liberec).

Seřadíme-li kandidující subjekty podle počtu hlasů získaných v průměru na jeden kraj, najdeme následující tabulku, ve které koalice PB-KAN figuruje na nelichotivém 31. místě:

vol.strana krajů kandidátů hlasů hlasů/kraj mandátů hlasů/mandát (hlasů na kandidáta)*

CELKEM 13 7721 2349124 180702 675 3480 (304) 1. ODS 13 735 559309 43024 185 3023 (761) 2. 4K 13 723 537012 41309 171 3140 (743)

3. KSČM 13 726 496688 38207 161 3085 (684)

4. ČSSD 13 727 344441 26495 111 3103 (474)

5. NPM 1 70 21005 21005 5 4102 (300) 6. ZHN 1 50 19685 19685 6 3281 (394) 7. SNK 3 177 53080 17693 16 3318 (300) 8. NEZ 6 409 63085 10514 13 4853 (154) 9. SOS 2 207 19790 9895 5 3958 (96) 10. SPK 1 ?++ 7948 7948 2 3974 11. VPM-SOS 1 49 7251 7251 0 (148) 12. Coex. 1 69 7238 7238 0 (105) 13. AZS 1 14 6092 6092 0 (435) 14. MSlez.K 1 ?++ 5659 5659 0

15. ČSNS+NEZ 6 32517 5420 0

16. M.Koal. 3 ?++ 14256 4752 0 17. DRS 1 50 4685 4685 0 (94) 18. LibUSZ 1 50 4356 4356 0 (87) 19. NK21 1 ?++ 4324 4324 0

20. SŽJ 9 607 34932 3881 0 (58)

21. SZ+ 6 337 20321 3387 0 (60) 22. Svenk. 8 233 23215 2902 0 (100)

23. PVysoč. 1 ?++ 2694 2694 0

24. KNepS 2 ?++ 5332 2666 0 25. RMS. 13 488 33596 2584 0 (69) 26. ŠOK 1 ?++ 2115 2115 0 27. SSS 1 42 1832 1832 0 (44)

28. ČSNS 4 527 7103 1776 0 (13)

29. SKS 1 88 969 969 0 (11) 30. SDS 1 49 950 950 0 (19) 31. PB+KAN 10 305+39 8234 823 0 (24) 32. SOP 2 40 1378 689 0 (34) 33. HA 5 52 3156 631 0 (61)

34. ČSDH 2 78 840 420 0 (11)

35. CAO 1 2 412 412 0 (206) 36. VRS 7 197 2483 355 0 (13)

37. ČSS 3 4 945 315 0 (236)

38. NDS 4 17 897 224 0 (53) 39. RU 2 28 208 104 0 (7)

+ včetně koalic UPE(10)-SZ a SŽJ-SZ

?++ Regionální koalice byly sestavené z kandidátů různých stran a hnutí, z nichž některé v žádném kraji samostatně nekandidovaly jako např.: Moravská demokratická strana (180 kandidátů), Nezávislá republikánská mládež (149 k.), Sdružení důchodců ČR (100 k.), HSMS-MNS (97 k.), Volba pro město (49 k.) a Unie pro Evropu (10 kandidátů).

 

* údaj o počtu hlasů na jednoho kandidáta není reprezentativní u stran, které kandidovaly samostatně i v koalicích nebo ve více koalicích (i když podklady pro přesný výpočet jsou na www.volby.cz k dispozici, vyžadovalo by to příliš mnoho času). Tento údaj proto chybí u koalic, jejichž složení není vyjádřeno v názvu koalice.

Výsledky KAN ve volbách do krajů 2000

Kraj koalice hlasů Kraj koalice hlasů

Středoč. PB-KAN 3188 Pardub. - žádná

Budějov. PB-KAN 896 Jihlav. - žádná

Plzeň. PB-KAN 576 Brněn. PB-KAN 456

K-Var. PB-KAN 585 Olom. ŠOK 2115

Ústec. PB-KAN 351 Zlín. PB-KAN 718

Liber. PB-KAN 352 Ostrav. PB-KAN 884

Hradec. PB-KAN 228

Z těchto výsledků je zřejmé, že jakous takous naději měla vlastně jen středočeská kandidátka PB-KAN (3188 hlasů) a olomoucká kandidátka ŠOK (2115 hlasů). Mandáty získaly jen takové subjekty, které dosáhly aspoň 8 000 hlasů na kraj. Subjekty, byť nedávno utvořené, které se soustředily na jediný kraj měly v krajských volbách větší šanci než staré politické značky. Překvapivá je síla hnutí Nezávislí, které jako jediný tradiční neparlamentní politický subjekt s celostátní působností, dosáhlo úspěchu. Překvapila slabost ČSNS (navzdory nemalým příspěvkům na kampaň a velkému počtu navržených kandidátů) a také úspěch "Nestraníků pro Moravu", kteří KANu ukázali, že pojem "nestraník" neztratil pro voliče přitažlivost.


K výročnímu setkání členů KAN dne 25.11.2000

Darius Nosreti, Ostrava

Vážený pane předsedo,

děkuji Vám ještě jednou za pozvání na povolební setkání KAN v Praze.

Vaše hodnocení voleb i příspěvky některých dalších diskutujících považuji za velmi přínosné, myslím, že v určité podobě by si zasloužily publikování, alespoň ve vašem Zpravodaji včetně jeho internetové podoby. Zejména Vaše hodnocení bylo vyřčeno s velkým nadhledem a plně se s ním ztotožňuji.

Jsem přesvědčen, že práce KAN je důležitá a že by bylo nesprávné poměřovat jeho práci a význam jen volebními výsledky. Každý záchytný bod v pohyblivém písku postkomunistické epochy je velkou morální oporou a vzorem každému, komu není lhostejný proces demokratizace naší země. Co bude dál není však jen otázkou aktivistů zdravých stran. Záleží i na řadových občanech, zda zvolí aktivitu či pasivitu a lhostejnost, zda hrdost nebo hanbu, zda vývoj nebo stagnaci. Bez podpory občanů je kvalitní práce politického předvoje jen házením perel sviním. Žel bohu, nevidím zatím jinou cestu, jak probouzet naše občany, než každodenní únavnou práci aktivistů zdravých politických stran, kteří přesvědčují občany, že zdravá kritičnost a aktivní přístup se liší od lhostejnosti typické pro dnešní "blbou náladu".


Olomoucký kraj má š (Š)anci !

RNDr.Petr Los, Csc.

V těchto dnech se v Olomouci představila koalice politických stran a hnutí sestávající ze Strany konzervativní smlouvy, Volby pro město, Klubu angažovaných nestraníků ( KAN ), členů Olomouckého občanského sdružení "Šance - občan ve veřejném životě " a nezávislých kandidátů. Tato koalice se hodlá ucházet o hlasy voličů pod názvem

Šance pro Olomoucký kraj.

Jak její zástupci sdělili dne 9. října na tiskové konferenci, jde o sdružení pravicově smýšlejících občanů, kteří jsou toto názoru, že současné strany zastoupené v parlamentě a místních zastupitelstvech neuplatňují politiku, která by byla ku prospěchu občanů.

Vystoupili s volebním programem jehož mottem je: "Zlu k vítězství stačí, když slušní lidé nedělají nic". Kandidáti Šance proto vyzývají slušné lidi k zachování demokratických tradic země a národa, aby byly udrženy a dle možnosti rozmnoženy hodnoty zanechané nám našimi předky.

Odmítají iluzi, že štěstí a blahobyt lze zajistit prostřednictvím rozsáhlé státní moci, za cenu porušování svobody a důstojnosti člověka. Na druhé straně ovšem nesouhlasí s vypjatým individualismem, který nerespektuje přirozené a tradiční vazby mezi lidmi a přehlíží existenci objektivního morálního řádu.

Odmítají kontinuitu právního řádu s komunistickým právem, obsazování funkcí na základě stranického klíče, stejně jako zásahy státu v oblastech, kde zasahovat nemá.

Důsledkem tohoto postoje je slib kandidátů, že po úspěšných volbách nikdy nevstoupí do koalice s komunisty, Sládkovými republikány či se stranami, které se hlásí k socialismu. Za své přirozené spojence pokládají strany, které se hlásí ke konzervativní politice.

Po praktické stránce slibují usilovat o silné obce a kraje a oslabení centrálního státního zřízení. Dalším praktickým opatřením, o které budou usilovat je minimalizace daňového zatížení občana. Kraj by měl spravovat jenom ty věci, které nemohou zabezpečit přímo obce a města. O správu věcí veřejných by se měly obce, nově vzniklé kraje a centrální stát podílet každý jednou třetinou. Tomuto rozdělení by měla odpovídat skladba daňového systému, který by byl výrazně odlišný od systému současného, kdy stát získává a rozděluje plné tři čtvrtiny finančních prostředků a obcím ponechává jen jednu.

Ve svém volebním programu deklarují řadu praktických opatření v oblasti státní správy, řízení vzdělávacího a výchovného systému ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Na základě zkušeností z povodní roku 1997 chtějí přispět ke zřizování efektivního záchranného systému, přizpůsobit strukturu policie změněnému územnímu uspořádaní.

V oblasti dopravy mají v programu zachování a vylepšení dopravní obslužnosti, jako jednu z cest vidí opravu stávajících silnic 2. a 3. třídy. Pokud se týká rozsáhlých projektů z oblasti dopravy (tunel pod Červenohorským sedlem, vybudování kanálu Odra-Dunaj-Labe), pokládají za správné podrobit tuto problematiku odborné a veřejné diskusi a teprve na základě jejích výsledků přistoupit k jejich realizaci. Za základní podmínku své práce pokládají maximální otevřenost vůči veřejnosti. Zasadí se o debolševizaci státu, jednu z cest k tomuto ještě stále nevyřešenému úkolu vidí v novele lustračního zákona, která by znemožnila pronikání starých zločineckých struktur do všech sfér života společnosti.

Lídrem politického seskupení Šance je třicetišestiletý Ing. Petr Staněk, projektant z Olomouce. Z kandidátů z Přerovska je na třetím místě Ing. Jaroslav Bezděk, JUDr. Jitka Palacká, Radomír Pavlíček, František Cigánek další. Vyzývají všechny voliče, aby spolu s nimi využili všech šancí, které Olomoucký kraj má.


Zdravice KAN na celostátním setkání členů KPV

Přerov 31.10.2000

Dámy a pánové, vážení přátelé političtí vězni.

Snad ještě nikdy mně nebyl svěřen tak čestný úkol jako nyní, t.j.pozdravit vaši celostátní konferenci politických vězňů, jménem Klubu angažovaných nestraníků. Vážení přátelé, pronést projev k organizaci s názvem KPV, jejíž dnešní členové, ale i ti co se dnešního dne nedočkali, představují elitu Českého národa, která v dobách nejtemnějšího komunistického teroru, svými odvážnými činy rozsvěcovala světla naděje, za cenu svých životů, nebo mnohaletých žalářů, pak naše zdravice musí v prvé řadě Vám vyslovit poděkování za vše, co jste pro tuto zemi vykonali.

KPV a KAN již od založení měly řadu společných názorů na budování nové - debolševizované společnosti. Měla to být společnost postavená na vyřešených křivdách spáchaných komunisty. KPV i KAN vždy zastávaly stanovisko, že zlo musí být trestáno a dobro musí zasluhovat úcty. Jen společnost postavená na pevných odbolševizovaných základech, t.zn. základech bez lidí, kteří v těžkých dobách zklamali, jen taková společnost mohla mít jistotu, že lidé nebudou opět podvedeni. Bohužel - národ, volič v důležitých volbách roku 1992 neslyšel na naše společná varování. Voliči zvolili do zákonodárného parlamentu strany, které šly do voleb s jednoduchým, ale na tehdejší dobu účinným sloganem : " Zvolte nás, nebo to vyhrají komunisti". V těchto volbách se muselo nechat oklamat i mnoho členů KPV, vyplývá to ze skutečnosti, že KAN, jako jediný přirozený spojenec KPV v otázkách vyrovnání se s minulostí, počítal s hlasy politických vězňů. Tak místo KANu se dostaly do parlamentu strany, které ani ve svých volebních programech neměly pro politické vězně místo. Dnes vidíme, že naše t. zv. pravicové parlamentní strany dokázaly zcela prošustrovat aktivitu občanů, když svým nickonáním ponechaly v dobách privatizace volný ring překabátěným komunistům a umožnily tak dnes bývalým komunistům tak říkajíc : "zabít dvě mouchy jednou ranou." Ta první rána je, že nám ukazují, jak je ta demokracie a kapitalismus špatný a tou druhou ranou se mezitím dobře "napakovali". A v tomto politickém marasmu žádají kamarádi bratří Mašínů náš parlament o očistění jejich jména Mašín. To si skutečně my všichni, kteří jsme pro to podepsali petici myslíme, že tyto parlamentní strany, které v době, kdy kamarádi Mašínů byli popravováni, bezostyšně kolaborovali v Národní frontě s komunisty, nebo ti poslanci, kteří komunistům nikdy přes cestu nepoložili ani stéblo, že tito poslanci pro hrdiny národa něco udělají? Skutečně věří kapitán BIS Hučín, že jeho odvážný boj proti komunistům bude postbolševickými soudci rehabilitován, když titíž soudci, kteří ho odsoudili k mnohaletým trestům jsou na krajských soudech v nejvyšších funkcích ? Takových a dalších nezodpovězených otázek je a bude ještě mnoho. Věřím, že KAN ve spolupráci s KPV udělá pro jejich zodpovězení vše, co bude v jeho silách. Věřím, že společná práce přerovské pobočky KPV a MK KAN Přerov bude i nadále odhalovat zločineckou komunistickou minulost.


KAN se stane členem Evropského hnutí !

informace z webové stránky http://www.europeanmovement.cz/index.asp

Někdy po 1. říjnu mne volal Ing. Rudolf Battěk, že slíbil Petrovi Losovi, že přijde na sobotní ÚR KAN do restaurace Na staré faře a nabídne KANu kolektivní členství v Evropském hnutí, jehož je čestným předsedou, avšak okolnosti jej nutí být v dané době na jiném místě, takže se ze své účasti omlouvá. Nicméně sdělil mi tuto nabídku telefonicky a požádal mne, abych o této nabídce informoval ÚR KAN. V krátké době před zasedáním ÚR jsem žádné podrobnější informace o Evropském hnutí nezjistil, takže jsem sice ÚR informoval, ale bez těchto podrobnějších informací nebylo vhodné o nabídce rozhodovat. Teprve pár dní potom jsem se dal na “hradní“ konferenci “Fórum 2000“ do řeči s jedním účastníkem, od kterého jsem zjistil adresu webových stránek tohoto hnutí. Na této adrese jsem našel následující texty a informace:

Historie Evropského hnutí v Evropě

Evropské hnutí je mezinárodní nevládní organizace vycházející z cílů prvního evropského kongresu, který se uskutečnil v květnu 1948 v Haagu. Pod vedením Winstona Churchilla zde byla v důsledku ničivých následků 2. světové války a s cílem zabezpečení trvalého míru vytýčena cesta k vytvoření evropské politické, ekonomické a kulturní unie. Následující rok po Haagském kongresu 5. května 1949 stálo Evropské hnutí u vzniku Rady Evropy a Evropské konvence pro lidská práva. Evropské hnutí mimo jiné iniciovalo také založení Evropského kulturního centra v Ženevě a prestižní vzdělávací instituce, kterou je Evropská kolej v Bruggách. V poválečné obnově Evropy to byla právě tato organizace, která připravila plán na propojení západoevropského těžkého průmyslu, na základě kterého vzniklo v roce 1951 Evropské společenství uhlí a oceli, předchůdce Evropského hospodářského společenství a dnešní Evropské unie. V 70. letech sehrálo Evropské hnutí ve Velké Británii, která se zpočátku stavěla k integračním snahám v Evropě značně rezervovaně, významnou úlohu při propagaci britského vstupu do Evropského společenství. V posledních letech vyvíjí Evropské hnutí aktivitu směrem k institucionálním reformám Evropské unie. Nutnost reformy vyplývá z podoby Maastrichtské smlouvy, jež způsobila, že se v členských zemích začalo diskutovat o “demokratickém deficitu” Evropské unie. Evropské hnutí se již v té době zasazovalo o změnu této koncepce a o rozšíření pravomocí a posílení role Evropského parlamentu v rozhodovacích mechanismech Evropské unie. Z těchto faktů vyplývá, že Evropské hnutí se celou dobu své existence podílí na prohlubování integračních procesů v Evropě a navrhuje konkrétní řešení, jak přiblížit Evropskou unii všem jejím občanům. Mezinárodní organizace Evropského hnutí má sídlo v Bruselu a své pobočky - Národní rady – téměř ve všech evropských zemích. Evropské hnutí se tak stává názorovou platformou v otázkách evropské integrace, místem konfrontace rozdílných přístupů jednotlivých států a místem, kde se hledají a nacházejí východiska ze zásadních evropských problémů (např. zavedení jednotné společné měny EURO a institucionální reformy, proces rozšiřování Evropské unie).V poměrně nedávné době s ohledem na historický kontext evropské integrace se tato možnost otevřela pro kandidátské země na přijetí do Evropské unie. Ty nyní mohou vést dialog s Národními radami jednotlivých členských států a podílet se na aktivitách mezinárodní organizace Evropského hnutí a jejich projektech v celoevropském měřítku. Národní rady Evropského hnutí vznikly v České republice, Maďarsku, Polsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Slovensku, Slovinsku, Kypru.


Počátky hnutí v České republice

Evropské hnutí v české republice mohlo vzniknout po návratu k demokratickému politickému zřízení v Československu po Sametové revoluci v roce 1989. Evropské hnutí zde vzniká v roce 1991. Členem mezinárodní organizace se stává v roce 1994, kdy se poprvé zapojuje do práce na evropských integračních procesech, které po dobu trvání československého komunistického režimu probíhaly bez účasti československých demokratů. Cílem Evropského hnutí v České republice je přispívat k vytváření sjednocené, federální Evropy, založené na respektu k lidským a občanským právům, na principech svobody, demokracie a právního státu. Hnutí podporuje princip subsidiarity, decentralizace a demokratické samosprávy, podporuje šíření myšlenek občanské solidarity a participace. Evropské hnutí chce také přispívat k posilování evropské identity českých občanů s důrazem na český přínos k evropským kulturním a demokratickým tradicím. Zakládajícími členy Evropského hnutí v naší zemi jsou Miroslav Jirásek, Rudolf Battěk, Pavel Bergmann, Daniel Kroupa, Miloslav Bednář, Tomáš Hájek. Dnes je členy řada významných osobností českého politického, kulturního a hospodářského života.

AKTIVITY EH v ČR

Evropské hnutí si klade za cíl iniciovat veřejnou diskusi o vstupu České republiky do Evropské unie a přiblížit mechanismy fungování unie české veřejnosti. Za tímto účelem vyvíjí aktivity v následujících oblastech:

Cílem těchto aktivit, ve spolupráci s médii, je ovlivňování veřejného mínění všestranným informováním o Evropské unii s důrazem na to, co Evropská unie znamená pro běžného občana.

Kolektivní členové Evropského hnutí (v ČR)
Agentura GAIA Akademie J.A. Komenského
Český svaz bojovníků za svobodu Gymnázium Jižní město, Praha 4
Gymnázium Sokolovská 1, Svitavy Junior klub křesťanských demokratů
Klub DIANA KLUB MLADÝCH EVROPANŮ
Masarykova akademie práce Masarykovo demokratické hnutí
Orel PEN klub
Sdružení pro informační společnost SPIS
Společnost DUHA - integrace osob

s mentálním postižením
Společnost Eduarda Beneše Svaz učitelů postižených z

Výbor "Oni byli první" politických důvodů

Individuální členové Evropského hnutí

Jaroslav Anýž , Bc. Jan Balek, Ing. Rudolf Battěk , Dr. Miloslav Bednář, Ing. Martina Berdychová, Dr. Pavel Bergmann ,Vojtěch Brdíčko, Milan Damborský Jiljí Filip, Ing. Jan Friedlander, Mgr. Alice Glasová, Tomáš Hájek, Mgr. Irena Hušinová, PhDr. Jakub Cháb, Ing. Renata Janečková, Milan Jílek, Dr. Miroslav Jirásek, Marie Kaplanová, Ondřej Karas, Vladimír Kopeček, Mgr. Daniel Kroupa, Ing. Vlasta Leporská, Ing. Josef Lesák, František Mašek,
Doc. MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc., Prof. Dr. Zdeněk Pavlík, DrSc.
Doc. Ing. Jan Petr, Drsc. Ing. Marek Piech, Helena Plachá,
Lubomil Pospíšil, PhDr. Martin Potůček CSc., MSc. Lumír Rezek,
Dr. Jana Ryšlinková, Ing. Jan Říčan, Ing. Zdeněk Šafránek,
Ing. Vlastislava Šenarová, Dr. Václav Šmejkal, Blanka Špačková,
Phdr. Václav Veber, Prof. Ing. Dr. Jaroslav Vlček, Zdenka Walletská,
Leonard Walletzký, Ing. Gustav Závodský, CSc., MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.

Dne 11.11.2000 ÚR KAN souhlasila s přihláškou KAN za kolektivního člena Evropské Unie v ČR s tím, že členství KAN se uskuteční od 1.1.2001 a určila Pavla Holbu delegovaným zástupcem KAN v EH.


NOVÉ STANOVY EVROPSKÉHO HNUTÍ V ČR

HLAVA I.

Čl. 1 - Název, sídlo, cíle, prostředky

  1. Evropské hnutí v České republice (zkrácený název EH) je občanským sdružením podle zákona č. 83/1990 v platném znění.
  2. EH je řádným členem Mezinárodního evropského hnutí (anglicky: European Movement International, francouzsky: Mouvement Européen International) se sídlem v Bruselu.
  3. Sídlem EH V České republice je Praha.
  4. Cílem EH je přispívat k vytváření sjednocené Evropy založené na respektu k lidským a občanským právům, na principech svobody, demokracie a právního státu. EH podporuje princip subsidiarity, decentralizace, demokratické samosprávy a šíření myšlenek občanské solidarity a participace.
  5. EH bude přispívat k posilování vědomí evropské identity českých občanů, s důrazem na přínos českých zemí k evropským kulturním
  6. a demokratickým tradicím. EH má pluralitní, nadstranickou povahu; nesmí se angažovat ve prospěch jakékoliv politické strany.
  7. EH může činit jakékoli přiměřené kroky odpovídající jeho cílům, a to především:

HLAVA II.

Č1. 1 - Členství v EH

Členem EH se mohou stát fyzické osoby formou individuálního členství nebo právnické osoby formou kolektivního členství (v zastoupení pověřené osoby).

Čl. 2 - Přijímání nových členů

  1. Fyzická osoba zašle vyplněnou a podepsanou přihlášku EH.
  2. Za právnickou osobu vyplněnou přihlášku podepíše oprávněná osoba-statutární zástupce a zašle ji EH.
  3. Předsednictvo EH je povinno na svém nejbližším zasedání došlé přihlášky projednat a členství přihlášených doporučit či nedoporučit ke schválení výkonnému výboru.
  4. O stanovisku ke členství je EH povinno upozornit žadatele do 3 týdnů od zasedání na němž se přihláška projednávala.

Čl. 3 - Práva členů EH

  1. Člen EH má právo:

Čl. 4 - Povinnosti členů EH

  1. Člen EH je povinen:

Čl. 5 - Zánik členství v EH

Členství v EH zaniká :

Č1. 6 - Čestné členství

EH může přiznat čestné členství osobě, která významným způsobem přispěla k cílům EH.

HLAVA III.

Čl. 1 - Orgány EH

  1. Orgány EH tvoří :

2. Volební období všech orgánů EH je 2 roky.

Čl 2. - Generální shromáždění EH

(zkrácený název GS)

  1. GS se schází nejméně jednou za 2 roky nebo na žádost alespoň 1/10 všech členů.
  2. GS schvaluje program jednání navržený výkonným výborem.
  3. GS je usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů EH. Pokud do 30 min. od zahájení zasedání není naplněna tato podmínka, může hlasování přítomných členů rozhodnout o právoplatnosti jednání a přijatých závěrů.
  4. GS volí předsedu EH, výkonný výbor, rozhodčí a revizní komisi.
  5. GS rozhoduje o počtu členů výkonného výboru.
  6. GS bere na vědomí rozhodnutí Výkonného výboru o vyloučení člena EH a rozhodnutí v osobních sporech mezi členy EH.
  7. GS schvaluje po projednání, zprávu o činnosti EH, zprávu o hospodaření a zprávu revizní komise za uplynulé období.
  8. GS schvaluje výši členských příspěvků na následující období.
  9. GS schvaluje stanovy a jejich změny, a to alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech přítomných.
  10. GS rozhoduje o ukončení činnosti EH, a to dvoutřetinovou většinou všech hlasů všech členů EH.

Čl. 3 - Výkonný výbor EH

(zkrácený název VV)

  1. VV se schází nejméně 1x za 3 měsíce anebo na žádost alespoň 1/3 členů.
  2. Jednání VV řídí předseda EH nebo jím pověřený zástupce.
  3. VV určuje počet místopředsedů a náplň jejich činnosti.
  4. VV volí místopředsedy, hospodáře a další členy předsednictva.
  5. VV rozhoduje o přijetí nových členů či o vyloučení člena EH.
  6. VV je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Pokud do 30 min od zahájení jednání nedojde k naplnění této podmínky, VV se usnáší nadpoloviční většinou všech přítomných.
  7. VV schvaluje rámcový program na období mezi zasedáními VV.
  8. VV schvaluje rozpočet na následující období.
  9. VV svolává GS a připravuje program jednání.
  10. projednává zprávu o činnosti EH za uplynulé období,
  11. kterou předloží ke schválení GS.
  12. projednává zprávu o hospodaření za uplynulé období,
  13. zprávu revizní komise a předloží ji ke schválení GS.

Čl. 4 - Předsednictvo

  1. Předsednictvo má 7 členů.
  2. Předsednictvo tvoří: předseda EH, místopředsedové, hospodář a další členové VV.
  3. Předsednictvo odpovídá za řádný chod organizace včetně záležitostí finančních.
  4. Předsednictvo je usnášeníschopné je-li přítomno alespoň 5 členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy EH.
  5. Předsednictvo svolává VV a to nejméně jedenkrát za tři měsíce nebo na žádost alespoň 1/3 všech členů VV a navrhuje program jednání.
  6. Předsednictvo projednává akce a projekty EH a předkládá je VV ke schválení.
  7. Předsednictvo schvaluje na návrh předsedy výkonného ředitele kanceláře EH, plat a náplň jeho práce.
Čl. 5 – Předseda EH
  1. Předseda stojí v čele EH.
  2. Předseda zastupuje EH navenek ve všech oblastech jeho činnosti.
  3. Předseda svolává předsednictvo, a to nejméně jedenkrát měsíčně nebo na žádost alespoň 3 jeho členů.
  4. Předseda řídí zasedání předsednictva a VV.
  5. Předseda jmenuje výkonného ředitele EH.
  6. Předseda může delegovat některé ze svých pravomocí na ostatní členy předsednictva, výkonného výboru a výkonného ředitele EH.
Čl. 6 - Rozhodčí komise
  1. Rozhodčí komise je arbitrážním orgánem, který řeší osobní spory mezi členy EH a otázky spojené s dodržováním stanov a plněním cílů EH.
  2. Rozhodčí komise má nejméně 3 členy.
  3. Rozhodčí komise předkládá svá zjištění k posouzení VV.
Čl. 7 - Revizní komise
  1. Revizní komise je kontroluje finanční hospodaření EH.
  2. Revizní komise má 3 členy.
  3. Revizní komise může na žádost předsednictva uskutečnit průběžnou kontrolu hospodaření finančními prostředky EH.
  4. Revizní komise předkládá výsledky svých zjištění VV..
  5. Revizní komise může navrhnout VV potřebu auditu hospodaření EH.
  6. Člen revizní komise nesmí být ve funkcích VV a Předsednictva EH.

Čl. 8 - Výkonný ředitel EH

  1. Výkonný ředitel řídí chod a správu kanceláře EH.
  2. Délka mandátu výkonného ředitele je určena v pracovní smlouvě, kterou s ním uzavře po schválení předsednictvem předseda EH.
  3. 3. Ze své činnosti je výkonný ředitel odpovědný předsednictvu EH.
  4. 4. Výkonný ředitel má právo se účastnit jednání VV a předsednictva s hlasem poradním.

HLAVA IV.

Čl. 1 - Zásady hospodaření EH

  1. Zásady hospodaření EH musí být v souladu s platnými předpisy
  2. Účetnictví EH bude vedeno jednoduchým způsobem
  3. Peněžní prostředky EH, kromě nezbytné hotovosti jsou ukládány na peněžním účtu v bance. Podpisovým právem disponuje předseda EH a další osoby, na které deleguje tuto pravomoc
  4. Příjmy EH tvoří:

Zisky z vlastní činnosti budou použity k plnění cílů EH dle HL.I, čl. 1, bodu 6.

HLAVA V.

Čl. 1 - Zánik EH

  1. EH může zaniknout:
  1. Pokud sdružení zanikne bez právního následovnictví bude provedena jeho likvidace obdobně podle příslušného ustanovení obchodního zákoníku.
  2. Likvidátora jmenuje VV, který také schvaluje zprávu o provedení likvidace, závěrečnou účetní uzávěrku a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku.
  3. Likvidační zůstatek bude darován právnické osobě se stejným nebo podobným cílem.

HLAVA VI.

Čl. 1 - Zvláštní opatření

Členové VV, Předsednictva a výkonný ředitel EH podepíší čestné prohlášení, že nikdy nebyli pracovníky a ani nespolupracovali s StB a že nikdy nezastávali vedoucí funkci v KSČ od funkce předsedy ZO výše.


Protestní petice

za odvolání Jána Murčeka z Policejní školy v Holešově.

My, političtí vězni, kteří jsme se sešli na celorepublikovém setkání svých členů v Přerově dne 31.10.2000, důrazně protestujeme proti tomu, aby i nadále JUDr. Ján Murček zastával funkci vedoucího odborné katedry bezpečnostních předmětů na Policejní škole v Holešově. Proti působení JUDr. Jána Murčeka v policejní škole protestujeme již prakticky od roku 1990, po jeho uvedení do funkce, následně pak byly v létech 1997 a 1998 zaslány v té době funkčním ministrům vnitra (Ruml Svoboda, ..) protestní dopisy. Důvody protestu můžeme doložit materiály, které svědčí, že JUDr. Ján Murček v době nesvobody spolupracoval s StB a byl veden jako komunistický nomenklaturní kádr. Některé z těchto materiálů byly již zveřejněny v médiích. Pokud nedojde k odvolání JUDr. J. Murčeka z funkce, využijeme svého práva daného nám zákonem a budeme protestovat v přítomnosti sdělovacích prostředků v policejní škole v Holešově.


PŘEROV - město Blahoslava, Komenského a Sokolů

Radomír Pavlíček, KAN Přerov

Boj o vznik, samostatnost a pozdější budování našeho státu jsou úzce spjaty se Sokolem. Ideály Tyrše nebo Fugnera a jejich heslo - ve zdravém těle zdravý duch - nejsou falešné. Sokol probouzel za rakouské poroby český národ k češství. Sokol vždy vychovával své členy a hlavně mladé v sebevědomé Čechy - vlastence. Jádrem našeho prvního odboje byli sokolové. Přerovský Sokol (založený 1871 - jedna z nejstarších jednot )je výjimečný tím, že jeho člen - bratr Slavomír Kratochvíl zapálil tu jiskru odboje. "Poprava Kratochvílova rozhodla," napsal TGM ve " Světové revoluci". Připomněl to i v přerovských novinách Obzor při převezení ostatků Kratochvíla z tehdejší Moravské Ostravy do Přerova v lednu 1919. Sokol byl vždy oporou a pilířem prezidentů Masaryka a Beneše. Jedním z pilířů Sokola v Přerově, v celé první republice Československé a dokonce zahraničních sokolů byl beňovský rodák Rudolf Lukaštík (1984-1978). Žil v Přerově a celý život mu zůstal věrný. Zúčastnil se již prvního odboje, kdy byl vězněn. V roce 1919 se vrátil do Přerova a stal se předním pracovníkem Středomoravských elektráren, a.s. se sídlem v Přerově (SME). Po práci se denně věnoval Sokolu. Sokol byl pro Lukaštíka vším. Stal se jednatelem župy a na jaře roku 1919 byl zvolen starostou sokolské župy Středomoravské - Kratochvílovy. Pro prezidenta Beneše byla jeho osobnost tak důležitá, že ho povolal 21.října 1938 do Prahy na poslední chvíli před svým odletem do exilu. Osud tomu však nepřál a Lukaštík se na setkání o hodinu opozdil. Vlastenec a sokol Rudolf Lukaštík ovšem věděl, kde je jeho místo. Po 15. březnu 1939 organizoval odboj, podporoval vlastence, úzce spolupracoval s Obranou národa, s pomocí sokolů pak na podzim odjel do exilu, když po něm pátralo gestapo. Jeho činnost a úsilí ve Francii a později v Anglii za druhého zahraničního odboje budí stále úžas. Prezident Beneš ho povolal do Londýna a ustavil sekčním šéfem na ministerstvu vnitra exilové vlády. Po osvobození se vrátil do Přerova, do "své" elektrárny a "svého" Sokola, který obětavě svou prací obnovoval a opět se stal voleným starostou sokolské župy. V roce 1948, záhy po únoru, byl zbaven této funkce, zatčen a vyšetřován pro svou činnost v zahraničním odboji. Po půlroční vazbě byl postaven v Olomouci před soud, kam přiletěl ze zahraničí dr. Bohuslav Ečer (generál justiční služby, předseda čs. delegace u Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku) svědčit v Lukaštíkův prospěch. Soud vynesl osvobozující rozsudek. po třech dnech byl Lukaštík opět zatčen a po půlroční vazbě odsouzen na dva roky vězení. Po roce pobytu v komunistickém koncentráku byl pro kritický zdravotní stav propuštěn na svobodu. Avšak již v roce 1951 byl znovu zatčen a odsouzen na deset let pro "velezradu". Soudní výrok zněl: "I když soud nemá žádné důkazy, pro nekompromisní postoj obžalovaného, nemá soud žádné pochyby o jeho velezrádném smýšlení, a proto se odsuzuje pro velezradu na 10 let." Prošel věznicemi Valdice a Leopoldov, na amnestii se v roce 1960 vrátil domů s podlomeným zdravím, ale charakterově nezlomen a hrdý. Žil potom bez důchodu až do roku 1967, kdy byl rehabilitován a pobíral minimální důchod, podporován svými třemi syny. To byla odměna komunistů za jeho celoživotní práci a službu Československu - své vlasti. V roce 1968 byl pokus o obnovu Československé obce sokolské a přerovského Sokola. Sokol Rudolf Lukaštík stál opět v čele obnovy Sokola, ale slibný začátek ukončila okupace 21. srpna 1968. Zemřel 21. ledna 1978. V "Prvém poselství prezidenta Masaryka z Pražského hradu " v roce 1918 TGM řekl: " Ideály Fugnerovy a Tyršovy se právě v armádě osvědčily". Jsme pohoršeni odmítnutím prosby TJ Sokol Přerov městskou radou, aby alespoň část přerovské ulice Brabansko nesla jméno Rudolfa Lukaštíka, o němž jsme se dočetli v NP 42/2000 z 20.října. Věříme, že jde o nedorozumění, nepochopení nebo neznalost, a není to záměr. Nemůžeme dnes slavit 28. říjen a osobnost TGM, a přitom se bránit uskutečňování jeho myšlenek. Bylo by to pokrytecké. TGM není žádná modla, ani by si to nepřál, byl to skutečně vzdělaný člověk, kterého nám závidí celý svět. Politik je velký tím, jak umí předvídat, a to platí i dnes. Musíme si uvědomit, že Sokol a sokolství se svými myšlenkami je mezinárodní hnutí, tak jako český Skaut - Junák. Sokol byl solí o očích rakouské monarchii, nacistům i komunistům. Vedle humanismu Masarykova existuje i humanismus falešný - citlivý ke katům a lhostejný k jejich obětem. Avšak humanismus Masarykův je láska k člověčenství. V současné době, kdy se naléhavě ukazuje potřeba vzkříšení mravních hodnot, se nám Sokol nabízí jako jejich zdroj. Výchovou mladých lidí se vždy podílel na tvorbě jejich charakterů a probouzel je z lhostejnosti. Neboť lidé lhostejní jsou největšími nepřáteli myšlení a lidského pokroku vůbec. Přerov nepatří mezi "šumná" města svým vzhledem, ale je "šumný" i svými osobnostmi. Proč toho tedy nevyužít a symbolicky - pojmenováním ulice - nevzdat hold tomu, kdo byl tím nejpřednějším reprezentantem sokolství - Rudolfu Lukaštíkovi. Bude to jen malá splátka našeho velkého dluhu vůči němu. Zanedlouho bude na budově přerovské sokolovny odhalena Rudolfu Lukaštíkovi deska. Svou účasti při jejím odhalení může každý dokázat, že lhostejný není.


Hnutí Nestraníci pro Moravu

Program rozumu a svědomí z 01.03.2000

Název hnutí: Nestraníci pro Moravu

Zkratka: NPM

Působnost: Území České republiky

Sídlo hnutí: Radnická 11, Brno

Datum registrace: 01.03.2000

Hnutí realizuje svoji činnost ve smyslu zákona o politických stranách a hnutích.

Preambule

NPM usiluje o svobodnou společnost, v níž má každý jednotlivec rovné příležitosti, právo na individuální vyjádření a jehož svobodné rozhodnutí může být omezeno pouze zákonem. Sdružuje především občany žijící na území Moravy, kteří jsou ochotni se angažovat ve prospěch a rozvoj Moravy. Své příznivce a členy však má na celém území ČR. Hnutí "Nestraníci pro Moravu" vytváří a prosazuje program politického středu. Východiskem této středové politiky není střet s pravicí a levicí, ale snaha najít mezi těmito krajnostmi střední cestu. NPM se chce oprostit od jakékoliv ideologie a za rozhodující má víru v lidský rozum a politickou soudnost, a občanská slušnost. Politikou středu chceme oslovit především střední stav, k němuž může patřit každý, kdo se rozhodne přijmout jeho elementární zásady a postoje, kdo chápe především důležitost a dosah pojmu lidských práv. Za nejdůležitější považuje NPM účinnou komunikaci mezi občany a politiky. Jde o politiku, která se neváže ideologicky, ale je otevřená pro různé názory a tím dává prostor pro dialog. Prosazuje myšlenky samosprávné demokracie v duchu Evropské charty místní samosprávy.

Výzva

Zakladatelé hnutí "Nestraníci pro Moravu" se obracejí na všechny občany, jimž ještě stále není lhostejný další vývoj České republiky a to zejména její východní části - Moravy. Hnutí "Nestraníci pro Moravu" není klasickou politickou stranou, jak je známe z naší politické scény. Smysl jeho založení tkví ve snaze postavit konkurenci stávající politické moci. Konkurenci založenou na osobnostech stojících mimo politické strany, jejichž odborná a morální způsobilost bude zárukou pro získání opětovné důvěry té části naší společnosti, která již ztratila důvěru v politické strany a demokratické instituce vůbec.

Parlament České republiky schválil zákon o volbách do krajských zastupitelstev, na základě kterého se uskuteční volby do nových krajů. Hnutí "Nestraníci pro Moravu" hodlá postavit kandidátky na celé Moravě sestavené výhradně z nestraníku, neboť zmíněný zákon neumožňuje kandidovat nezávislým kandidátům ani jejich sdružením. Hledáme proto vhodné kandidáty - nestraníky, kteří by svojí osobností, svým morálním profilem a svojí odborností mohli oslovit zklamané voliče. Zakladatelé hnutí sami kandidovat nehodlají, protože svoji úlohu spatřují především v organizaci volební kampaně a výběru vhodných kandidátů. I v této oblasti přivítáme pomocnou ruku. Základní podmínkou pro kandidaturu je čistý trestní rejstřík a negativní lustrace. Brno, dne 15.03.2000

Programové prohlášení "NESTRANÍCI PRO MORAVU"

Program rozumu a svědomí

Mít rozum znamená v původním významu slova rozumět a umět, mít porozumění pro smysl a řád světa. Svědomí pak je páteří a pevností člověka.

Současné nepříznivé klima v české společnosti vzniklo z destrukce jednoty rozumu a svědomí. Morálka veksláků a zbohatlíků nezná pojem svědomí. Zná jenom prospěchářský kalkul a proto doposud vítězil rozum nad svědomím, a proto vyhrával osobní zisk a soukromý zájem. Tak se projevuje arogance moci. Význam prostého člověka - občana se téměř ztratil.

Nelze však dělat politiku pro politiky, nýbrž jako samotnou správu věcí veřejných s občany této země a jejich prostřednictvím.

Proto jsme otevřeni všem rozumným občanským iniciativám a přijímáme jejich podněty. Současný stav českého hospodářství a věcí veřejných vůbec, jako i celková nálada, která ve společnosti panuje, však ukazují, že dosavadní reprezentace svoji úlohu nezvládla. Neplněné sliby, nekonečné hašteření mezi politickými stranami, kličkování a intrikánství způsobily nedůvěru občanů k politice a politikům. Znovu se šíří pocit, že poctivost a slušnost se nevyplácí. Protože nás dosavadní vývoj zklamal do očí bijícími rozpory mezi slovy a činy, naší prvotní snahou bude zasadit se co nejrozhodněji o obnovu jejich shody.

Namyšlenou konfrontační politiku ideologických frází a věčného osočování, chceme nahradit politikou otevřeného dialogu a oboustranné komunikace mezi občanem a státem, politikou, usilující o vytvoření jasného, skutečně spravedlivého právního řádu pro všechny a zavedení účinných mechanismů veřejné kontroly.

Chceme dát šanci všem, kteří stojí mimo politické strany, ale jejich znalosti, zkušenosti a morální kredit jsou podstatně vyšší než u členů politických stran, kde členství je mnohdy pouze zastíráním vlastní neschopnosti a výtahem k funkcím a tučným prebendám.


VÝZVA K ÚČASTI NA DEMONSTRACI

SVOBODNÉ VOLBY PRO VŠECHNY!

Pořádá:

ke dni lidských práv, k uctění obětí komunismu a za svobodné volby bez finančních a jiných omezení

Promluví Petr Cibulka a řada dalších osobností pravicové a křesťansky orientované politické scény

Vystoupí folkový písničkář Pepa Nos

V neděli 10. prosince 2000 v 16 hodin v Praze na Václavském náměstí (u sochy Svatého Václava)

Přiveďte i své známé !!!