zpravodaj KAN č. 50

informační bulletin Klubu angažovaných nestraníků listopad 1999

Ústøedí KAN, Štefánikova 21, 15000 Praha 5 - Smíchov, tel/fax 02 . 5732 7071

e-mail: kan@ms.pragonet.cz

webové stránky: http://www.kan.cz

finanční příspěvky složenkou (typu A) na konto vedené u IPB, a.s., Praha 4, číslo účtu: 71378/5100, název účtu adresáta: Klub angažovaných nestraníků, konstantní symbol: 0558

REDAKCE: PAVEL HOLBA (02.2448 5001)

textové příspěvky v T602 (.602) nebo Word (.doc) zasílejte na e-mail: pavelh@imip.monet.cz


O B S A H

usnesení ÚR KAN ze dne 2.10.99

usnesení ÚR KAN ze dne 23.10.99

zpráva ze setkání pražských členů KAN (4.10.1999)

NDA a KAN - kam? (J. Domlátil)

K Urbanově pojetí nezávislosti ČT (P. Los)

Otázky, které by měl vyřešit sněm KAN (P. Los)

Může KAN fungovat jen z čl. příspěvků? (P. Holba)

Dopis pro Zpravodaj KAN z Neštěmic (úvod P. Holba)

Morální bankrot (J. Kocourek, Ústí nad Labem)

Ústavní stížnost (DEU)

Zpráva DEU ze dne 14.10.1999


Usnesení ÚR KAN ze dne 2.10.1999 (I.)

ÚSTŘEDNÍ RADA KLUBU ANGAŽOVANÝCH NESTRANÍKŮ

 

U S N E S E N Í

23. zasedání Ústřední rady KAN

z dopoledne 2.10.1999

 

Ústřední rada KAN

  1. vyslovuje uznání Místnímu klubu v Přerově a jeho předsedovi, Ing. Bezděkovi, za akci “Třicet pomocníků majora Zemana v Přerově“, která informuje občany o realitě předlistopadové doby. Doporučuje členům KAN, aby se iniciativou MK Přerov inspirovali. Materiály týkající se této záležitosti budou zveřejněny na Internetu.
  2. uznává argumenty uvedené v návrhu dopisu Soudu lidských práv, jak jej formuloval p. Jaroslav Šemberk z MK Jaroměř, nepokládá však za vhodné obracet se v této věci na Mezinárodní soud pro lidská práva.
  3. vyzývá poslance PS Parlamentu ČR, aby nepřipustili žádnou zákonnou normu, která by umožnila promlčitelnost zločinů komunistického režimu.


Usnesení ÚR KAN ze dne 2.10.1999 (II.)

ÚSTŘEDNÍ RADA KLUBU ANGAŽOVANÝCH NESTRANÍKŮ

 

U S N E S E N Í

23. zasedání Ústřední rady KAN

z odpoledne 2.10.1999

Ústřední rada KAN

  1. vyzývá členy ÚR, aby se zúčastnili zasedání dne 23.10.1999 pokud možno bez nároku na úhradu cestovného
  2. bere na vědomí zprávu Ing. Domlátila o stanovách NDA a konstatuje, že budoucnost KAN je výlučně v rukách členů KAN, a bude o ní rozhodnuto na listopadovém sněmu
  3. bere na vědomí přijetí čtyř nových členů KAN v rámci MK KAN Kralupy nad Vltavou
  4. vyzývá místní kluby a členy KAN ke zvýšeným členským příspěvkům, které by zlepšily současnou finanční situaci KAN
  5. prodlužuje termín
    • podání přihlášek na sněm KAN
    • úhrady sněmovního poplatku (500 Kč na adresu sekretariátu KAN, nikoli na účet)
    • úhradu členských příspěvků za rok 1999 pro členy korespondenčního klubu (rovněž na adresu sekretariátu KAN, nikoliv na účet)
    z 15.10.1999 na 20.10.1999

  6. ukládá Mgr. Šimkové zjistit podmínky pro založení občanského sdružení KAN

Holba, Los

Přítomní: Holba, Los, Machač, Matějka, Bezděk, Petira, Zimmerman, Jeřábková, Šimková + Šimek a RRK (Kolaříková, Machálková, Cigánek)

Termín nejbližšího řádného zasedání ÚR: 23. října 1999 + RRK


ÚSTŘEDNÍ RADA KLUBU ANGAŽOVANÝCH NESTRANÍKŮ

 

U S N E S E N Í

24. zasedání Ústřední rady KAN

z 23.10.1999

Ústřední rada KAN

 

  1. projednala návrhy k další existenci KAN v souvislosti se založením vhodného Občanského sdružení. Rozhodla navrhnout Sněmu založení OS se současným zachováním KAN jako politického subjektu. Souhlasí, aby další varianty předložili Sněmu navrhovatelé individuálně
  2. schvaluje návrh programu Sněmu KAN předložený panem Matějkou uvedený v Příloze č. 1 tohoto usnesení
  3. navrhuje pro Sněm následující obsazení pracovních orgánů Sněmu :

  • moderátor: J. Machač
  • mandátová a volební komise: Krauspeová, Podracký, Luža, náhr. Pavlíček
  • návrhová komise: Los, Domlátil
  • zapisovatel: Matějka
  • ověřovatelé: Bezděk, Šimek
  • registrace delegátů: Jasinková

  1. vzala na vědomí zprávu RRK o hospodaření KAN za 3./4 1999 a vyjadřuje poděkování S. Jasinkové za vzorně vedené účetnictví
  2. projednala otázku dalšího provozu KAN a za optimální variantu pokládá uzavření smlouvy s S. Jasinkovou o administrativním řízení sekretariátu KAN
  3. ukládá členům ÚR, aby zvažovali problematiku uložení archivu KAN
  4. ukládá Ing. Matějkovi předložit Sněmu návrh na změnu Stanov
  5. navrhuje stanovit počet členů ÚR na devět

Holba, Los

 

Přítomní: Holba, Los, Machač, Matějka, Domlátil, Bezděk, Klinovská, Zimmerman,

+ Šimek a RRK (Kolaříková, Machálková, Cigánek)

Termín nejbližšího řádného zasedání ÚR: 13. listopadu 1999 + RRK


Zpráva ze 6. setkání pražských členů KAN

(4.10.1999)

Přítomni: Helena Glatzová, Jana Hrabáková, Radovan Hradecký, Vladimír

Jáchym, Simona Jasinková

Účastníci se seznámili s usnesením ÚR z 2. října 1999. Byli informováni o blížícím se datu konání Sněmu KAN v listopadu 1999. Diskuse proběhla na téma: rostoucí preference KSČM, volby v Rakousku, situace KAN a NDA, finanční situace KAN.

S nadšením byla přijata informace o akci, která probíhá v Přerově: "Třicet pomocníků majora Zemana", kde se mohou zájemci postupně seznamovat s fotografiemi členů StB a identifikovat je. Přítomní se shodli, že takových akcí by mělo být rozhodně více.

Příští setkání proběhne v pondělí 22. listopadu 1999 od 17.00 hod. v sekretariátu KAN, Štefánikova 21, 150 00 Praha 5.

A. Jasinková


NDA a KAN - kam ?

(Ing. Jiří Domlátil)

Na jaře tohoto roku jsem byl na jednání ústřední rady pověřen zastupováním KAN v přípravném výboru politického hnutí Národní demokratická aliance. Jednání přípravného výboru NDA se měla konat pravidelně v pondělí, paralelně s jednáními předsedů mimoparlamentních stran a hnutí, hlásících se k vzájemné spolupráci při nápravě zejména českých politických poměrů.

Tito předsedové (nejvyšší funkcionáři politických subjektů), společně vymysleli princip fungování NDA spočívající v tom, že NDA bude nějakým způsobem “slučovat“ činnost a snažení spolupracujících subjektů (ČSNS, Živnostníci - Sdružení podnikatelů, KAN, Pravý blok, Masarykova demokratická strana, Nezávislí, Občanská koalice - Politický klub, Strana Zelených, Agrární strana, popř. další). Nejvyšší orgán nového politického “sloučence“ měl (podle představitelů spolupracujících subjektů) být řízen zvláštním, t.j. mimostranickým orgánem - Politickou radou, složenou právě z nejvyšších funkcionářů spolupracujících stran a hnutí, kteří však podle platného předpisu nesmí být členy více než jedné politické strany (hnutí) a tedy nesmějí být členy NDA.

V jedné fázi práce na stanovách se tomuto orgánu přisuzovala jakási poradní funkce s tím, že doporučení “politické rady“ budou závazná pro řídicí orgány NDA. Orgány NDA zřízené z formálních důvodů a složené prakticky ze všech členů NDA.

Vymyslet stanovy hnutí vycházející z uvedených principů, které by přitom nebyly napadnutelné ze strany schvalujících orgánů ani zničujícím způsobem ze strany politických protivníků, byl od počátku úkol sice velice obtížný a choulostivý, ale práce na stanovách pokračovaly ještě pomaleji i když se postupně jednání přípravného výboru NDA prakticky sloučila s paralelními jednáními předsedů spolupracujících subjektů. Vzhledem k narůstajícímu zaneprázdnění předsedy ÚR KAN Ing. P.Holby jsem začal na tato jednání docházet jako jediný zástupce KAN.

Prvotní návrh se zavázal zpracovat koordinátor výboru JUDr. Balcar (ČSNS) někdy v dubnu či květnu 1999. První návrhy, způsobilé k projednání a připomínkování v přípravném výboru, překvapivě předložila současně ČSNS i hnutí Nezávislých (Ing.Jiří Novák) koncem srpna t.r.

Po připomínkách zúčastněných subjektů přípravný výbor NDA upravil čistopis návrhu stanov v polovině září. Pak jej Ing. Kratochvíl (předseda PB) před podáním k registraci ještě “probral“ s panem Henychem, odborníkem na právní předpisy o politických stranách a o volbách.

A teď to přijde :

Pan Henych doporučil nezakládat “novou stranu na politické scéně“ , ale raději buď - nebo

  1. sloučit členské základny společně postupujících subjektů do jedné ze stávajících stran (hnutí)
  2. pro účely voleb utvořit “společnou kandidátku“ dosavadním způsobem tak, že na kandidátce jedné ze stávajících stran budou kandidáti (s uvedením příslušnosti) jiných politických subjektů, které se s “kmenovou“ stranou nesloučí.

K mému údivu se tato doporučení ujala na jednání spřízněných stran a hnutí dne 27.9.1999 do té míry, že přítomní předsedové a zástupci již dále nehledali důvody pro založení NDA. Snahy, záměry a společné rozhodnutí nejvyšších představitelů více než pěti spolupracujících politických subjektů respektované a rozvíjené zhruba třičtvrtě roku zacházejí po přátelské konzultaci s jedním odborníkem. Pan Mgr.J.Wagner (OK-PK) se navíc kriticky vyjádřil i k názvu “Národní demokratická aliance“ s odůvodněním, že podobné názvy používají fašistická hnutí.

Pro většinu zástupců stran by přicházela v úvahu ČSNS jako přirozený sjednocující subjekt, pro titul kandidátek i jako “pohlcovač“ ostatních, popř. Nezávislí. Do vedení “stmelující“ strany by automaticky přecházeli vedoucí nově zřizovaných “názorových platforem“.

Jsem šťastný, že se nemusím vzdát (přerušit) členství v KAN. Překvapuje mne však, že pochybnosti o schůdnosti nastoupené cesty, jež jsme všichni měli od prvopočátku, nebyly doceněny již počátkem tohoto roku a získaly takovou převahu až na podzim. Na stanovách NDA jsem já práce moc neudělal; s časem stráveným na sezeních jsme sice mohli nakládat užitečněji, ale pokud mohu pokračovat v pracovních setkáních s představiteli ostatních spřízněných politických subjektů, nemám moc co litovat. Snesla se na mne jen jakási melancholie....

Další závěry z jednání 27.9.1999 :

  • Každá ze stran byla vyzvána, aby nejpozději do prosince na své nejvyšší úrovni projednala variantu ukončení činnosti a přechod svých členů do jediné politické strany (podle doporučení p. Henycha) např. jako relativně autonomní politická “platfoma“.
  • Smlouvu (dohodu) o spolupráci stran a hnutí ČSNS rozešle všem spolupracujícím subjektům po konečné redakci JUDr. Petra Balcara, nejpozději 29.9.1999.
  • Formální slučování politických subjektů je administrativně, organizačně i ekonomicky náročné.
  • Do 18.10.1999 jednotlivé subjekty z NDA vypracují a poskytnou ke společné redakci příspěvky do společného politického programu.

  • Do konce října bude účelné přizvat k jednání i Stranu zelených a Důchodce za životní jistoty a ověřit jejich zájem o úzkou spolupráci.
  • Představitelé a odborníci ze stran se sejdou 5. až 6. listopadu 1999 poblíž Prahy na pracovním soustředění k pracím na společném politickém programu.
  • Vyžádaná schůzka zástupce NDA (ČSNS) se senátorem Fischerem nebyla odmítnuta. Může se uskutečnit kdykoliv podle zájmu a času pana Fischera.
  • Seskupení NDA by mělo vystupovat v místních komunálních volbách již nyní pokud možno jednotným způsobem kdekoliv na území ČR. ČSNS v příštím týdnu předá seznam obcí, kde budou probíhat nejbližší komunální volby, subjekty z NDA musí obratem sdělit, ve kterých z těchto obcí může postavit svého člena (y) jako kandidáty na společnou kandidátku NDA.
  • ČSNS již přeskupuje svoji organizační strukturu podle připravovaného územního členění ČR na 14 územně správních celků.
  • Návrh zákona o VÚSC, předložený poslanecké sněmovně, je třeba přepracovat, protože státní orgány by mohly vetovat zásadní rozhodnutí orgánů samosprávy.

Chtěl bych se konečně vážně vyjádřit k další existenci KAN :

“NDA“ zůstává jako název pro naše zatím volné seskupení spřízněných stran a hnutí. Bohužel uvedený stav příprav NDA má podstatný vliv i na další činnost KANu. Především se začínají rozplývat naděje některých z nás na ekonomické přežití sekretariátu KAN v symbióze s NDA. Přesvědčit samotnou ČSNS k něčemu podobnému, začíná být jen teorií.

Současný “provoz“ si už, bohužel, nemůžeme dovolit. Jsem čím dál nervóznější, když k předsedovu podpisu připojuji svůj na připravené platební příkazy a pod. Peníze z účtu “mizí“ velmi rychle. Lituji, že svědomitou Simonu Jasinkovou ztratíme z blbých materiálních důvodů.

Jsem pro pokračování existence KAN ve formě připomínající klubovou zájmovou činnost s minimálními finančními náklady. Vybírané příspěvky nemusí být tak drastické Mám dlouholetou zkušenost s fungováním jiného, zájmového klubu, který žije pestrou činností při příspěvcích 200 Kč / rok od cca 250 členů. Členové tam jsou k účasti motivováni spíš morálně; proč by něco podobného nešlo v KAN i přes vyšší průměrný věk členů ?!

 

29.9.1999 Jiří Domlátil


K Urbanově pojetí nezávislosti ČT

(RNDr. Petr Los, CSc., místopředseda KAN, předseda MK Olomouc

zasláno do MF DNES)

Dne 5.října uveřejnila MF DNES stať publicisty Jana Urbana pod názvem "Braňme nezávislost ČT, dokud je čas."

Autor se pokouší malovat budoucnost svobody tisku v barvách nejčernějších. Nelíbí se mu údajné snahy ovlivnit vysílání veřejnoprávní televize. Nelíbí se mu, že místopředseda ODS a předseda parlamentní komise pro sdělovací prostředky Dr. Ivan Langer "opakovaně posílá vedení České televize dopisy kritizující vysílání těch či oněch pořadů a vyhrožující politickým zásahem".

Je velmi zajímavé, že pan Urban si naznačeného fenoménu všímá až ve chvíli, kdy zmíněný poslanec napadl vysílání normalizační agitky o majoru Zemanovi. Zajímavé a signifikantní.

Velmi zajímavé a rovněž signifikantní je skutečnost, že autor článku uvádí, že "politické strany se ...rozhodly zničit komunismus zlikvidováním nezávislosti veřejnoprávní televize."

K tomu jediná poznámka: politické strany se nepokoušejí protesty proti majorovi Z. o zničení komunismu. Motiv těchto protestů je mnohem prostší. Je jím zcela primitivní a alespoň pro některé, velmi snadno pochopitelná slušnost.

Autoři seriálu oslavují komunistické t.zv. bezpečnostní orgány. Kdyby tyto orgány bojovaly proti obecné kriminalitě - vraždám, podvodům, loupežím, nezvedl by se proti znovuuvedení seriálu ani hlas. V nezanedbatelném počtu příběhů jsou však líčeny "případy" represe, kterou nelze označit jinak než represí politickou. A zde je jádro problému.

Jestliže televize glorifikuje "obránce socialistických vymožeností" pak současně a zákonitě staví do světa zločinců ty, kteří proti zrůdnému, a za zrůdný platným zákonem označenému, režimu bojovali. Dělá zločince z těch, kteří měli odvahu dát v sázku své životy, zdraví, majetky, klid svých rodin jenom proto, aby tato země nebyla vrhána ještě hlouběji do temnoty násilného režimu, navíc v zájmu říše zla. Kteří, zásluhou oslavovaných majorů, kapitánů a plukovníků, přišli o klid svých rodin, o své životní uplatnění, o své zdraví a velmi často i o své životy.

Těmto hrdinům, jsme - jeden každý z nás a všichni dohromady - nepředstavitelně dlužni. Jestliže nedošli zaslouženého uznání ani v režimu, který deklaruje svou demokratičnost, jestliže jejich hrdlořezové byli propuštěni s odstupným, o němž se normálním smrtelníkům jen zdá, jestliže jen nepatrný zlomek estébáckých zločinců byl postaven před soud a ještě menší zlomek odsouzen, pak oběti komunistických zločinů právem očekávají alespoň to, že na ně nebude vyléván kbelík špíny naplněný husákovskými a bilakovskými normalizátory.

Jak je vidět, nedočkali se ani toho. Jestliže tedy protestujeme proti uvádění zmíněného seriálu, jednáme na základě pocitu, že je slušné na ty, kteří i v našem zájmu obětovali všechno, alespoň neplivat. Využívá-li Dr. Langer jako řádně zvolený poslanec své funkce k tomu, aby pocity slušné části národa reflektoval, pak tak činí naprosto legitimně a v souladu s tím, pro co dostal hlasy voličů. Nikterak tím neohrožuje svobodu projevu. Ta totiž končí tam kde začíná svoboda hrdinů žít bez urážek. Ostatně - snaha o slušnost je současně bojem proti komunismu.

RNDr. Petr Los, CSc., místopředseda KAN, předseda KAN v Olomouci

V Olomouci dne 14.10.1999.

Redakce MF DNES, Praha

Věc: Reakce na dopis - Vaše zn. 3519/99 - ze dne 11.10.1999

Vážená redakce,

obdržel jsem Vaše sdělení, že neuveřejníte můj příspěvek, vyjadřující nesouhlas s článkem p. Jana Urbana "Braňme nezávislost ČT, dokud je čas!", uveřejněným dne 5. října t.r.

Je mi jasné, že je Vaším právem uveřejnit jen ty články, které korespondují se záměry Vašeho listu. Že důsledným dbaním této zásady torpedujete pluralitu názorů, je věcí Vašeho svědomí, které zřejmě nemohu žádným způsobem ovlivnit.

Byl bych jen rád, kdyby se odmítání Vám nevyhovujících statí dělo o něco noblesnějším způsobem, než tomu bylo v tomto případě. Redakční elévka, pověřená vyřízením této věci, použila zřejmě prefabrikovaného dopisu. Nic proti tomu, ale přece jen si mohla vybrat "pajc", který by věrněji odpovídal předmětu a obsahu mého článku. Píše totiž, že mně děkuje za informace, které dokonce byly předány odbornému redaktorovi. Já však žádné informace nepodal! Má stať obsahuje jen a jen moje názory! Upozornil jsem na jisté zásady slušnosti, obecně uznávané a po staletí osvědčené. Pokud toto má pro pracovníky redakce charakter informací - tedy něčeho nového a jim neznámého - pak upřímnou soustrast a Bůh s námi.

A zcela nakonec: Do MF posílám příspěvky obsahující mé názory delší dobu. Pečlivě si schovávám jak uveřejněné, tak neuveřejněné. Věřte, že je to zajímavé počtení, které pozvolna dává obraz o celkovém směřování Vašeho listu. Jsem rozhodnut najít cestu, jak s profilem těch neuveřejněných seznámit veřejnost. Zajisté ne tak širokou, jako je obec čtenářů MF DNES, ale přece jen nezanedbatelnou.

Byl bych ovšem šťasten, kdybyste našli způsob, jak mě činem přesvědčit, že se mýlím.

S projevem dokonalé úcty Petr Los

________________________________________________________________

Otázky, které by měl vyřešit sněm KAN

(Petr Los, místopředseda KAN, Olomouc)

1) Zda bude KAN nadále existovat či ukončí činnost ? Když ukončí činnost - ke kterému datu ?

2) Přestane-li KAN existovat, je třeba rozhodnout, jak se naloží

a) s archivem (doporučuji uložit do Státního archivu a pod.)

b) s prodejným inventářem (počítač, kopírka, fax - prodat za zbytkovou účetní hodnotu, prostřednictvím instituce, je-li to nutné)

c) neprodejný inventář (nábytek) - asi budeme rádi, když si to někdo vezme za odvoz. Pro každý případ ale by měl být podán alespoň formální inzerát.

d) ostatní drobný kancelářský event. jiný inventář (hrnky ap.) a nearchivovatelný materiál - rozebrat, vyhodit.

3) Bude-li KAN nadále zachován jako politické hnutí:

(i když šance KAN uspět v parlamentních volbách se rovná téměř nule, je - možná jedinou - výhodou zachování KAN jako politického subjektu to, že v budoucnu nebude nutné shánět podpisy pro nějakou komunální kandidátku). Pak je třeba zodpovědět ty to otázky:

- zachováme organizační strukturu (ÚR, předsednictvo, předseda, kluby ?

- jak změníme mechanismus fungování? (zasedání ÚR, vydávání Zpravodaje, vedení podvojného účetnictví ???; v každém případě musíme stanovit způsob existence sekretariátu bez pro najatých prostor a placené pracovní síly.) Nemohl by některý ze sekretariátů ČSNS nám v tomto punktu pomoci jakýmsi ser visem - jedno půldne v týdnu? Jaké minimální náklady jsou nezbytné? Možnost je najít ochotného člena v Praze, který by vykonával administrativní práce dobrovolně - snad za určitý finanční příspěvek na režii. Ty (práce) by bylo třeba předem specifikovat

- pokud se týká Zpravodaje: možná by stálo za úvahu, aby každý, kdo chce něco uveřejnit, se podílel na nákladech. Vím dobře, že to má mouchy, muselo by být jasně a srozumitelně řečeno, že každý si za svůj příspěvek ručí hrdlem i statky - to jen tak namátkou.

4) Bude-li KAN změněn na občanské sdružení - tedy bez práva kandidovat i v komunálních volbách. Pak je na místě otázka, zda se nám podaří vymyslet náplň (ekologie, osvěta, snad občanská angažovanost?). Výhoda: členství v KAN by nebylo překážkou v efektivnější angažovanosti prostřednictvím jiných politických subjektů. Problém je, že i občanské sdružení musí vést účetnictví, i když stačí jednoduché, a mít nějaký (třeba virtuální) sekretariát a poštovní schránku.

Kardinálním problémem tedy je: formulovat takovou organizační strukturu a mechanismus činnosti, který by byl finančně autonomní, to jest dokázal by fungovat bez finančních rezerv a dotací


Může KAN fungovat jen z členských příspěvků?

(Pavel Holba, 24.10.1999)

Finanční prostředky na bankovním účtu KAN, které byly v letech 1993-96 postupně doplňovány státními příspěvky, na které KANu vznikl nárok dík jeho volebnímu výsledku v červnových parlamentních volbách roku 1992, se po parlamentních a komunálních volbách 1998 výrazně ztenčily a navzdory všem úsporným opatřením je zřejmé, že další provoz sekretariátu KANu (který stojí minimálně 12 000 Kč/měsíc = cca 150 000 Kč/rok) nebude od února roku 2000 z čeho financovat.

Výnos členských příspěvků (navzdory tomu, že mnozí platí na ústřední konto KAN podstatně víc než povinných 120 Kč/rok) by dostačoval jen v případě, že by platících členů KAN bylo přes 1200. Je nás však (platících) členů asi desetkrát méně, takže si můžeme dovolit náklady jen desetkrát menší než ty dnešní. Sami však ale uznáte, že za 1200 Kč/měsíčně nikdo nebude pro KAN zajišťovat telefony a faxy, rozesílání pošty (100 dopisů = minimálně 560 Kč) a vedení podvojného účetnictví - povinného ze zákona pro všechny politické subjekty (strany nebo hnutí). Reálné náklady na nejúspornější variantu provozu KAN jako politického hnutí lze odhadnout na 5-6 000 Kč/měsíc (70 000 Kč/rok). Sny o sponzorech se nikomu nepodařilo naplnit, a masivní příliv nových členů také nelze očekávat. Odtud vyplývá, že při zachování dnešního počtu členů KAN by průměrný roční členský příspěvek musel činit alespoň 600 Kč/rok (50 Kč/měsíc). Přitom je třeba zdůraznit, že v nákladech na základní provoz KAN nejsou zahrnuty jakékoliv náklady na volební kampaně a kauce.

Nadcházející sněm KAN dne 20.11.1999 se proto stane nemilosrdnou zkouškou dospělosti všech, kdo s KANem spojili své naděje. Buď se najde dostatečný počet těch, kdo budou schopni a ochotni udržet svými zvýšenými příspěvky KAN jako politické subjekt, nebo KAN - první česká protitotalitní politická síla po roce 1948 - zanikne. Ti, kdo se nechají zvolit a budou zvoleni do Ústřední rady KAN, nebudou mít lehkou roli - budou dokonce vystavení riziku, že budou osobně postižitelní za dluhy, které se zachováním činnosti KAN vzniknou. Proto byste si vy všichni delegáti sněmu i vy všichni, kdo je na sněm vysíláte, měli uvědomit, že má smysl zachovávat KAN jen tehdy, když vaše vůle zachovat KAN z nikoho z vás nevyprchá - alespoň do příštího sněmu (podle stanov za dva roky) -, a když tato vůle bude spojena s ochotou přispět jako jednotlivci vlastními silami a prostředky k zajištění chodu a budoucnosti KAN. Je snadné rozhodnout o zachování KAN a nespojit s takovým rozhodnutím žádný osobní závazek. Takovým nezodpovědným rozhodnutím byste však vystavili ty, kdo přijmou funkce v Ústřední radě KAN, obrovskému riziku.

KAN byl pro mnohé z nás milou a drahocennou hračkou, kterou nikdo nechtěl nechat vyhodit. Dnes otázka zní, zda jsme ochotni platit vysoký pronájem za její používání. Měli bychom se vyvarovat iluze, že hračku si zachováme a pronájem zaplatí někdo jiný, nebo, že někdo jiný vymyslí, jak pronájem neplatit. Každý z nás by si měl být vědom, že v případě zachování KAN bude osobním úkolem každého člena KAN zajistit přítok peněz na konto KAN ať svými zvýšenými členskými příspěvky nebo získáním sponzorů nebo nových (platících) členů nebo výdělečnými aktivitami (tomboly?). Žádné orgány KAN (víme že jsou neplacené) nemají jinou možnost zajistit zdroje financování KAN než kterýkoliv jiný člen KAN.

Jestliže na sněmu bude pro zachování KAN hlasovat např. 35 delegátů, každý z nich by si měl uvědomit, že s rozhodnutím o zachování KAN přebírá na sebe (i za ty, kteří ho vyslali) závazek zajistit, aby od něj a z jeho okolí do pokladny KAN přišlo ročně nejméně 2 000 Kč, respektive, aby za dvouleté období zajistil pro pokladnu KAN nejméně 4000 Kč. Jenže ke zrušení KAN je nutná 2/3 většina delegátů sněmu, takže každý z té třetiny, která nedopustí zrušení KAN, by měl vědět, že se zavazuje zajistit do pokladny KAN přítok peněz ve výši 6000 Kč/rok neboli 12 000 Kč za dva roky.

Zvolená a neplacená ÚR se vystaví riziku, že v jejím dvouletém volebním období může už ze základního a úsporného provozu KAN vzniknout dluh ve výši 140 000 Kč, což při 9-členné radě znamená, že každý člen (pokud budou všichni vzájemně solidární) riskuje cca 16 000 Kč osobní ztráty. Každý člen KANu by měl vědět, že bude-li zachován KAN, budou členové jeho Ústřední rady v roli rukojmích vůči všem možným věřitelům KAN. Každý člen KAN by si proto měl uvědomit, že jeho odchod z KAN či neochota zaplatit včas členské příspěvky, ohrozí ty, kdo se uvolili stát se (bez nároku na jakoukoliv odměnu, ba dokonce i bez nároku na úhradu cestovného) členy ÚR.

Věřím, že ti, kdo byli ochotni zaplatit vysoký účastnický sněmovní poplatek (500 Kč), budou rozhodovat na sněmu o budoucnosti KAN nejen z hlediska jeho krásných cílů, ale také zodpovědně a realisticky. Možná, že přijedou na sněm s nějakým praktickým řešením, na které jsme dosud nepřišli. Jde o to, aby to bylo řešení skutečně reálné, protože s výhrou v jakékoliv loterii nemůžeme počítat už proto, že nemáme peníze na zakoupení příslušného losu. A pokládat zbožná přání za skutečnost by bylo v dnešní situaci nebezpečné pro všechny, kdo tomu uvěří.


Dopis pro Zpravodaj KAN z Neštěmic

Ještě předtím než Poslanecká Sněmovna projednala návrh na zrušení usnesení Zastupitelstva Městského obvodu Neštěmice (Ústí n/Labem) byl na adresu sekretariátu KAN v Praze doručen dopis tamního místostarosty Ing. Kocourka, který byl do obvodního zastupitelstva zvolen za Blok demokratických stran - sdružení, které zahrnuje i Klub angažovaných nestraníků. Dopis byl projednán na členské schůzi Místního klubu KAN v Ústí, a přítomní pověřili Ing. Kocourka, aby tento dopis zaslal k uveřejnění do Zpravodaje KAN. Samostatná zpráva od Místního klubu KAN v Ústí n/L. na pražský sekretariát doručena nebyla.

Nepovažuji za vhodné komentovat ani případ plotu v Matiční ulici, ani postoj pana místostarosty, protože se necítím být do problému dostatečně zasvěcen. Jenom považuji za vhodné připomenout, že Klub angažovaných nestraníků má ve svých stanovách (charakter a cíle hnutí) napsáno:

KAN se hlásí k ideálům svobody, demokracie, humanity a prosperity, prosazuje toleranci rasovou, národnostní i náboženskou a uplatňování zásady rovnosti občanů před zákonem.

Chápu, že u místních zastupitelů, kteří se rozhodovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, vzniká pocit hořkosti, když je jejich rozhodování kýmkoliv znevažováno. -pH-


ZÁSTUPCE STAROSTY

MĚSTSKÉHO OBVODU NEŠTĚMICE

Ing. Jan Kocourek

Vážení přátelé,

nabízím Vám tímto svůj příspěvek kdo Zpravodaje KANu. Na členské schůzi KANu, která se konala v hotelu Junior v Ústí nad Labem dne 7.9.1999 jsem od všech zúčastněných dostal mandát zaslat tento text k otištění. Pro doplnění dodávám, že jsem v Ústí nad Labem v komunálních volbách 1994 až 1998 kandidoval za Blok demokratických stran sdružujících i KAN a pracuji jako zástupce starosty v městském obvodu Ústí nad Labem, Neštěmice.

S pozdravem

Jan Kocourek

tel. 047/5507133, fax 047/5507115


Morální bankrot

(Ing. Jan Kocourek, Neštěmice - Ústí nad Labem, říjen 1999)

Necelé dva metry vysoká zídka, která má umožnit dvěma skupinám občanů s rozdílnou hodnotovou orientací bezkonfliktní život, se stala etalonem, podle něhož se v masmédiích poměřuje schopnost toho nebo onoho občana České republiky být i občanem budoucí unitární Evropy. V našem státě to ostatně není nic nového, před čtvrt stoletím se podobným způsobem, podle přístupu občana k "srpnovým událostem", poměřovalo, zda je dotyčný vhodný k výkonu slušně placeného zaměstnání, nebo zda bude doživotně diskvalifikován a vykázán do pomocných dělnických profesí. Stejně jako v oněch neblahých dobách normalizace, kdy byl postoj soudruhů z Moskvy určujícím faktorem, je dnes hlas z Bruselu, Ženevy nebo Londýna příkazem, kterému neradno se protivit, protože na tom závisí budoucí blaho nás všech nebo aspoň některých, kteří by se jinak museli živit vlastní prací, což je dnes poněkud "de mode". Tito novodobí, evropskými demokraciemi respektovaní čeští filosofové, kteří rodnou Hanspaulku opouštějí neradi, a když už to tedy musí být, pak - nejlépe letecky přes Ruzyni - nás s noblesou jim vlastní poučují o tom, že tolerance sprosťáctví, vulgarity a pouliční kriminality je ta pravá demokracie, jak se ostatně můžeme přesvědčit v každém americkém velkoměstě, kde ke každodenní realitě patří pořádná porce prolité krve lidí, kteří pořád ještě neradi odevzdávají cennosti sociálně potřebným konzumentům heroinu nebo cracku. Hluk, řev, špína, ulice plné odpadků, bandy nezletilých povalečů čekajících na svého dealera nebo budoucí oběť, tak to jsou ty pravé atributy demokracie, které se máme přiblížit. Pokud se to snad někomu u nás nelíbí a chtěl by se v noci vyspat, nebo snad dokonce mít klid i přes den, pak Pán Bůh chraň podobného nešťastníka v případě, že se ozve a jeho hluční či neurvalí sousedé mají současně odlišnou barvu pleti, nebo jsou to dokonce Romové! Pak je hned levicovými intelektuály, kteří filosofii vyměnili za podstatně výnosnější posty profesních ochránců práv menšin, promptně označen za xenofoba, rasistu nebo fašistu. A pokud se snad nedá ukřičet a dál si vede svou, nebo se za něj postaví i obec, to se pak začnou dít věci! Jako deux ex machina se vynoří pan Petr Uhl, kterého současná sociálnědemokratická vláda povolala ze smetiště dějin do čela úřadu pro lidská práva, a dá se do práce. Pravda, poučil se a někdejší (jeho trockistické filosofii vlastní) metody Gulagů vyměnil za elegantnější způsoby prodejných mistrů otráveného slova. Poučí nás, že neplacení nájmu Romy je vlastně jejich přirozenou reakcí na asimilační tlak majority a tím i činem, který by se měl odměňovat pronájmem kvalitnějšího bytu a ne přestěhováním dlužníka mezi jemu podobné do nízkokomfortních domů. A kravál od vedle, nebo odpadky, to je přece přirozenost našich spoluobčanů, kterou nechápeme, protože jí nerozumíme a proto nám vadí. A hned nás i varuje: pokud chceme odmítat těsné soužití s nepřizpůsobivými (to slovo ale nemá rád) občany, Evropa nás vyvrhne jako nádor (přesná citace pana vládního zmocněnce pro lidská práva) a nebude na nás pamatovat při rozdělování financí a investic, což nám budou jednou vyčítat i naše děti. Neslyšeli jsme to už někde někdy? Věty, jimiž nás takto oslovují apologeti lidských práv, nejsou pro čtenáře, kterému paměť ještě slouží, nijak objevné. Příliš připomínají lákavé volání sirén ve službách kdysi všemocné stranovlády: "Stůjte s námi v nerozborném šiku a my na vás nezapomeneme při rozdělování penízků ze státní pokladny. Vždyť za to požadujeme tak málo, budeme za vás spravovat veřejné věci tak, jak se to soudruhům z Moskvy líbí a vy se budete tvářit, že se vám to též líbí. Když budete rozumní, něco vám také kápne a když ne, můžete v lepším případě očekávat, že utřete hubu. Ale odnesou to tím pádem i vaše děti a to vy přece nechcete nebo snad ano? Co když vám to budou jednou vyčítat?" V každém národě se najde dost lidí, kteří jsou za peníze a podíl na moci ochotni se zříci obyčejné lidské slušnosti. I hrdí Norové měli svého Quislinga. Ale teprve česká současnost prožívá takový rozmach utilitarismu, že v občanském životě nepříliš úspěšní filosofové po odchodu do služeb ČSSD veřejně vyzývají ke korupci ducha, která je jim zřejmě vlastní. Je-li duchovní prostituce opravdu ctností, co pak mohou očekávat naše děti a vnukové, o jejichž budoucnost se partajní nositelé rudé růže tak dojemně obávají? Snad se Čechy stanou nakonec tím, co si mezi sebou již dnes sdělují cizinci služebně u nás pobývající, krajinou prodejných duší, tlustým střevem v srdci Evropy. Nejhorší však je, že pokud k tomu vyzývají i volení zástupci, je tento jejich postoj zřejmým, i když nechtěným, morálním bankrotem všech voličů, kteří jim dali svou důvěru.


Ústavní soud ČR, Joštova 8, Brno

Ústavní stížnost

podaná podle § 72 odst. 1 písm a) zákona č. 182/1993 Sb.

Navrhovatel (stěžovatel): politická strana Demokratická unie

se sídlem U trativodu 358, 190 14 Praha 9
zastoupená předsedou Ing. Ratiborem Majzlíkem
právně zastoupená: JUDr. Leonou Grumlíkovou - advokátkou

Starobrněnská 3, 602 00 Brno

Odpůrce: Ministerstvo financí ČR, Letenská 15, 110 00 Praha 1

Účastník řízení dle § 69 zákona č. 182/1993 Sb.: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Sněmovní 4, 110 00 Praha 1

Předmět stížnosti:

Rozhodnutí Ministerstva financí ČR oznámené dopisem č.j. 143/61 733/1998 ze dne 19. srpna 1998 o nevyplacení příspěvku na úhradu volebních nákladů. Součástí ústavní stížnosti je návrh na zrušení části § 85 zákona č. 247/1995 Sb., podaný dle § 74 zákona č. 182/1993 Sb.

I.

Demokratická unie je registrovaná politická strana, jejíž kandidátky do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro volby konané ve dnech 19.6. a 20.6. 1998 byly zaregistrovány ve všech 8 volebních krajích. Demokratická unie složila ve všech krajích volební kauci ve výši celkem 1.600.000,- Kč. Demokratická unie tak činila s cílem naplnit základní právo svých členů, zakotvené v Čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

II.

Demokratická unie získala ve shora označených volbách celkem 86.431 platných hlasů, což vyplývá ze zápisu o výsledku voleb Ústřední volební komise.

III.

Ministerstvo financí ČR je podle ustanovení § 85 zákona č. 247/1995Sb. orgánem oprávněným vyplácet politickým stranám příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 90 Kč za každý platný odevzdaný hlas.

IV.

Demokratická unie podala Ministerstvu financí dne 1.8. 1998 žádost o vyplacení příspěvku na úhradu volebních nákladů ve výši 7.778.790,- Kč (86 431 x 90,-). Ministerstvo financí oznámilo dopisem ze dne 19. srpna 1998 Demokratické unii své rozhodnutí příspěvek nevyplatit, a to s odvoláním na část ustanovení § 85 zákona č. 247/1995Sb., zavádějící pro vyplacení příspěvku hranici získaných hlasů ve výši 3% z celkového počtu odevzdaných platných hlasů.

V.

Demokratická unie spatřuje v rozhodnutí Ministerstva financí porušení čl. 22 Listiny základních práv a svobod, konkrétně pak zásah orgánu veřejné moci do svobodné soutěže politických sil v demokratické společnosti.
Jestliže je každému platnému hlasu odevzdanému ve volbách přiřazena též finanční částka ve výši 90,-Kč pro příslušnou politickou stranu, pak již jakékoliv další podmínky pro vyplacení této částky znamenají zásah do svobodné soutěže politických sil, neboť se tak vytvářejí nerovné podmínky pro působení politických stran. Nerovnost podmínek znásobuje fakt, že všechny kandidující politické strany jsou zákonem nuceny skládat kauci ve výši 1.6 mil Kč. Po volbách se pak některým stranám kauce nejenom vrátí, ale ještě jim stát přispěje na volební náklady 90ti korunami za každý odevzdaný hlas. Je tedy zřejmé, že zatímco některé strany přicházejí o kauci a od státu nedostávají nic, jiné strany jsou státem bohatě finančně zajištěny pro svou další činnost a pro účast v dalších volbách. Stát tak ekonomicky diskriminuje vznikající politické strany oproti stranám etablovaným, což je v přímém rozporu s ustanovením článku 5 Ústavy ČR. Stát tak de facto požaduje, aby nově vzniklá politická strana bez jakýchkoliv státních finančních prostředků překročila hned v prvních volbách po svém vzniku 3 % hranici, a to v konkurenci se stranami bohatě financovanými státem. Ve spojení s požadavkem na složení kauce to považujeme za vytvoření jednoznačně diskriminujících podmínek pro činnost nových politických stran. Rovněž z pohledu občana - voliče jde o jednoznačnou diskriminaci, neboť stát rozhodl, že některý hlas bude mít hodnotu 90 Kč a jiný nikoliv.

V neposlední řadě je zřejmé, že nelze pouze deklarovat ochranu politických práv a následně ekonomickými nástroji činit pravý opak. Poskytování finančních prostředků politickým stranám ze státního rozpočtu je nepochybně významným zásahem státu do činnosti politických stran a neexistují-li rovné podmínky pro přístup k těmto státním finančním prostředkům, nelze v žádném, případě hovořit o svobodné soutěži politických sil. Jak ukazují náklady na volební kampaň, zobrazené ve výročních finančních zprávách politických stran, jsou - bohužel - finanční prostředky jednou ze základních podmínek pro účast v soutěži politických sil. Tuto podmínku znásobuje sám stát zavedením volebních kaucí. Jestliže tedy stát "ocenil" každý platný hlas na 90 Kč, je nepřípustné, aby vyplacení této částky podmiňoval ještě čímkoliv dalším. Má-li zde být skutečná svobodná soutěž politických sil, pak musí být tato částka vyplacena skutečně za každý odevzdaný hlas bez dalších omezujících podmínek.

VI.

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí vycházelo ve svém rozhodnutí z ustanovení § 85 zákona č. 247/1995Sb., nezbývá, než navrhnout zrušení části ustanovení citovaného paragrafu, a to části, která je v rozporu s čl. 22 Listiny základních práv a svobod.

Na základě výše uvedených faktů navrhujeme, aby Ústavní soud:

  1. Zrušil část ustanovení § 85 zákona č. 247/1995Sb., konkrétně aby vypustil z poslední věty tohoto ustanovení větu vloženou, která zní: ",která ve volbách získala nejméně tři procenta z celkového počtu odevzdaných platných hlasů,".
  2. Konstatoval porušení čl. 22 Listiny základních práv a svobod vyplacením částky 90,- Kč pouze za některé platné hlasy odevzdané ve volbách do PSP ČR v roce 1998 a uložil Ministerstvu financí vyplatit do 15ti dnů od vyhlášení nálezu finanční částku 7.778.790,- Kč převodem na účet Demokratické unie č. 3311357/5100 vedený u IPB a.s. Praha

V Praze 12. října 1998

Ratibor Majzlík

předseda Demokratické unie

Přílohy:

1. Plná moc advokátovi

2. Žádost o vyplacení příspěvku na úhradu volebních nákladů

3. Oznámení Ministerstva financí o nevyhovění žádosti


Zpráva DEU ze 14.10.1999:

Je vskutku pozoruhodné, kolik našich politiků napříč stranami má v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu ve prospěch návrhu DEU najednou strach o peníze daňových poplatníků! Pročpak titíž lidé neprotestovali a neprotestují, když jejich strany čerpaly a čerpají ze státního rozpočtu stovky milionů státních příspěvků?

Ve středu 13. října 1999 vyhověl Ústavní soud ČR návrhu Demokratické unie a zrušil část zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu ČR, týkající se 3 % hranice pro vyplácení státního příspěvku na volební náklady ve výši 90 kč/hlas. Ústavní soud dal za pravdu Demokratické unii a v obsáhlém zdůvodnění konstatoval, že při existující 5 % hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny a povinnosti skládat kauci ve výši 1.600.000,- Kč je 3% hranice pro poskytnutí státního příspěvku diskriminující a nemá obdoby v žádném státě EU.

Po tomto rozhodnutí pléna Ústavního soudu bude následovat rozhodnutí senátu Ústavního soudu o samotné ústavní stížnosti, ve které DEU požaduje vyplacení částky 7.778.790,- Kč, což odpovídá počtu hlasů získaných DEU ve volbách v roce 1998. Tato záležitost je tedy stále otevřená. Je však nepochybné, že již dvakrát (poprvé v roce 1996) byla DEU protiústavně diskriminována nevyplacením státního příspěvku a že vyplacení příspěvku za výsledky v roce 1998 by znamenalo alespoň částečnou kompenzaci protiústavního zásahu státu do činnosti DEU.

Za pozornost stojí vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny PČR prof. ing. Václava Klause. Ten zaslal Ústavnímu soudu písemné stanovisko, ve kterém namítal, že by se Ústavní soud stížností DEU neměl vůbec zabývat, neboť dle jeho názoru není politická strana k podání takovéto stížnosti oprávněná. Je až neuvěřitelné, že takovéto právně zcela nekompetentní stanovisko může vůbec opustit zdi našeho zákonodárného sboru. Jak potvrdil Ústavní soud, je politická strana právnickou osobou a jako taková může podávat ústavní stížnosti stejně, jako kterákoliv jiná právnická či fyzická osoba. Že si ve Sněmovní ulici neumějí ani přečíst zákon o Ústavním soudu, je opravdu na pováženou a pan prof. Klaus si tak udělal před celým Ústavním soudem parádní ostudu....

Závěrem nezbývá, než vyjádřit uspokojení nad rozhodnutím Ústavního soudu a konstatovat, že se jedná o krůček ČR směrem k Evropské unii.